Plzeňský český národní registr dárců má v databázi přes 58 tisíc dobrovolníků a na přelomu září a října očekává dárce s pořadovým číslem 60 tisíc. „Šel bych do toho znovu. Jděte do toho!" vyzývají ti, kdo s krvetvornými buňkami darovali naději na uzdravení nemocným.

„Jsem vyléčená, jsem zdravá," říká jedna z nich, Petra Mauerová. Leukémie jí byla diagnostikována, když byly její dceři Vendulce dva roky. „Do půl roku mi našli stoprocentně shodného dárce. Věděla jsem, že mám šanci se uzdravit. Zachránil mi život a za to jsem mu vděčná," svěřuje se ve spotu, který se u příležitosti 1. Světového dne dárcovství dřeně šíří po sociálních sítích. „Když se přihlásíte do registru dárců, můžete někomu zachránit život, jako mojí mamince," vyzývá dnes desetiletá Vendulka.

„Dárcovství kostní dřeně je projevem lidské solidarity a altruismu," říká Pavel Jindra, vedoucí lékař Českého národního registru dárců dřeně v Plzni. Jak dodává, je to iniciativa neomezená národními, kulturními nebo náboženskými bariérami. Kostní dřeň si navzájem darují například Izraelci s Palestinci. Denně překročí 23 štěpů, tedy vaků s krvetvornými buňkami, hranice států po celém světě.

Každý rok hledá vhodného dárce 50 tisíc pacientů s poruchou krvetvorby. Až tři čtvrtiny z nich ho nenajdou v rodině, proto jsou jejich nadějí nepříbuzní dárci. Těch je aktuálně v 75 registrech 53 zemí více než 26 milionů.