Jakým způsobem brigády hledají, které oblasti preferují a daří se jim vůbec prázdninový přivýdělek sehnat? Poznatky oslovených se poněkud liší.
Zkušeností na rozdávání má studentka Univerzity Palackého Lenka Dudlová, pro kterou je brigáda samozřejmostí už od šestnácti. Přes pomocné práce a uklízení se časem dostala k volnočasovým aktivitám. „Přes agenturu jsem práci nikdy nesháněla. A vždycky jsem měla smlouvu," hovoří o své sázce na jistotu a přidává jeden zajímavý postřeh, který ale brigádníky příliš nepotěší: „Co se týče trendů, vidím, že ty samé brigády, co byly v předchozích letech, jsou i teď. Jenže za méně peněz."
Bez smlouvy, lidově řečeno načerno, si přivydělává také nemálo studentů. Pro Kateřinu z Ústí, momentálně studující brněnskou univerzitu, to byla vůbec první brigádnická zkušenost.

Načerno?  Zbytečné riziko

„V patnácti, manuální práce načerno, montovali jsme šroubky a třídili je, s partou kamarádů se to docela dalo," vzpomíná a pokračuje: „Teď  to vnímám jako zbytečné riziko pro zaměstnavatele i zaměstnance, který nemá jistotu, že mu za práci zaplatí."
Postupem času vystřídala, s trochou nadsázky, více povolání než Bohumil Hrabal. Pracovala v supermarketech ve Třebové, Pardubicích a Brně. Prodávala dobročinné předměty na ulici, dělala instruktorku na dětském táboře. Na vysoké si mohla najít nějakou brigádu i v týdnu. „Rozdávala jsem letáčky, vylepovala plakáty, prodávala vstupenky i medovinu, dělala hostesku," říká s úsměvem a dodává, že by si do budoucna ráda přivydělávala výukou cizího jazyka.
Jinou cestou než Kateřina šla další z ústeckých studujících v Brně, dvaadvacetiletá Lucie. Před pěti lety sehnala prázdninovou brigádu v ústeckém aquaparku a od té doby se drží hesla „jistota je jistota". „Chodím tam každý rok, i když výdělek není nějak vysoký. A jak jsem se k brigádě dostala? Prostě jsem tam zavolala," hovoří o své zkušenosti.
Jít osvědčenou cestou má své plusy, především odpadnou starosti a nejistota. „Sehnat brigádu je totiž těžké, když nehledáte systematicky, nekontrolujete internet nebo nemáte známé," míní další z oslovených, posluchačka královéhradecké univerzity Anežka, podle níž se nejčastěji na internetu objevují nabídky na uklízení, práci v pohostinství či administrativě. „Naštěstí téměř vždy se mi podařilo najít něco, co by mě aspoň trochu bavilo a hodilo se mi. Inzeráty s nabízením výrobků už automaticky přehlížím, otravovat lidi by mě nebavilo," dodává s humorem.

Chtějí pracovat, zní pochvala

Největší zájem brigádníků nastává pochopitelně v letních měsících. Potvrzují to i jejich zaměstnavatelé v bývalém okresním městě. „Samozřejmě poptávka převyšuje nabídku, a to jak u studentů, tak u dospělých, kteří si chtějí nějakou tu korunu na přilepšenou," tvrdí například Petr Šťastný, majitel zahradnictví, a pochvaluje si zároveň přístup uchazečů: „Byly doby, kdy chodili s druhou otázkou, kolik za to bude, teď už ne.  Když zájem mají, pozná se to během pár dnů. U nás nic neokecáte, práce za vámi musí být vidět."
Častým působištěm pracujících studentů jsou také ústecké obchodní řetězce. I tady mají, jak potvrzuje Miloslav Hlavsa, ředitel jednoho z nich, šanci na přivýdělek. A to zejména v případě, že se již v minulých letech osvědčili. „Máme dva typy brigádníků, celoroční k nám chodí den, dva v týdnu pravidelně. O prázdninách, kdy se vybírají dovolené, přijímáme další. Neděláme ale nějaké nábory, většinou k nám chodí osvědčení. Když je s nimi personál spokojen, rádi je přijmeme další rok znovu," uzavírá.

JAN POKORNÝ