Vláda už před prázdninami slíbila pravidelnou roční investici 2,7 miliardy korun do protipovodňových a závlahových opatření. Proti dřívějšku ale slábne „nadšení" pro masivní betonování řek přehradami, budovat se mají jen menší vodní díla. Ministerstvo zemědělství minimálně do voleb nehodlá rozšiřovat seznam míst pro stavbu vodních nádrží.

„Nejdůležitějším opatřením je změna přístupu hospodaření na zemědělské a lesnické půdě. Tam leží klíč pro to, abychom opravdu dokázali vodu zadržet v krajině," konstatoval ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Jeho kolega ve vládě, ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), to vypočítal i konkrétně. Zemědělská půda v ČR aktuálně zadrží asi 5 miliard m3 vody. Potenciál je až 8,4 miliardy m3.. Pro představu: Jen do polí by se tak mohl „vsáknout" ještě 2,5násobek vody, která je teď v celé vltavské kaskádě.

Proti betonování řek jsou i odborníci. Studie vypracovaná Koalicí pro řeky ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci na jaře prognózovala, že při stávajícím slabém množství srážek a zvyšující se teplotě se více vody odpaří a v krajině jí tedy bude ubývat. Pomohla by revitalizace řek a potoků včetně obnovy přirozených rozlivů, obnovení remízků či rozšíření luk. „Problémem naší krajiny je vysoká míra odvodnění a úpravy vodních toků, kvůli kterým voda z krajiny rychle odtéká napřímenými betonovými koryty. Při intenzivním zemědělství pak dochází k erozi, živiny jsou odnášeny do vodních toků. Tyto problémy nevyřeší přehradní nádrže," říká Vlastimil Karlík z Koalice pro řeky.

Studie na modelovém příkladu říčky Jevíčka posuzovala i náklady. Nejlépe vycházela opatření v lesích, kde náklady na zadržení 1 kubíku vody dosahovaly kolem 110 Kč. Na polích byly náklady od 200 do 400 Kč na m3.   (jk)

SuchoZdroj: DENÍK