Po vyvýšeném a zastřešeném betonovém monolitu už není před hřebčínem ani památky. Trosky byly odvezeny a vzniklá plocha byla urovnána a zkultivována.

O možnost pódiových vystoupení v zámeckém parku však Slatiňanští nepřijdou. „Na stejném místě bude možné podle potřeby po dohodě s námi postavit dočasné rozebíratelné pódium. Není nutné, aby na místě strašila jakákoliv trvalá konstrukce,“ vysvětluje kastelán slatiňanského zámku Jaroslav Bušta.

Názor kastelána je v souladu se stanoviskem památkářů, podle nichž pódium představovalo netypický prvek v přírodně krajinářském parku.

Podle historika a znalce slatiňanských poměrů Milana Vorla se pódium v parku objevilo v době normalizace. „Zřízení vyvýšeného betonového jeviště v parku před hřebčínem v roce 1976 mělo vazbu na každoroční konání Okresních mírových slavností Svazu československo – sovětského přátelství (SČSP) spojených s Mezinárodním družstevním dnem. Ty se konaly na tomto místě již od počátku 70. let minulého století, ale na nízkém parketu pro účinkující,“ vzpomíná Milan Vorel.

„Hlavním tematickým záměrem slavností byla demonstrace družby a neochvějného přátelství se SSSR, zejména propagace úsilí Sovětského svazu v boji za světový mír ve spolupráci se zeměmi socialistického tábora. Z tribuny řečnili četní funkcionáři KSČ, Národní fronty a SČSP z okresu a kraje, nechyběl ani zástupce sovětského velvyslanectví v Praze. Přírodní amfiteátr byl také tribunou prvomájových řečníků, kráčejících zpravidla v čele průvodu městem. Zdravici z ní pronesli i zástupci sovětské jednotky, posádkou ve Vysokém Mýtě,“ doplňuje Milan Vorel.

Kvůli probíhající celkové rekonstrukci je pro veřejnost vstup do parku nadále zakázán. „Lidé to vesměs pochopili a zákaz respektují, i když se tu a tam najdou nějaké ty výjimky,“ bere si opět slovo kastelán Jaroslav Bušta.

Pokračují také rekonstrukční práce na samotném zámeckém objektu. Teď byl například dokončen první nátěr fasády na stěně objektu situované směrem ke kostelu. Upravují se také římsy na fasádě a probíhají úpravy na zámeckých komínech. „V tom nám pomohla i nalezená fotografie z roku 1947, na které jsou patrné římsy a také někdejší ozdobný cihlový pás. Tyto prvky byly v pozdějších letech odsekány a my bychom je teď rádi vrátili zpět,“ doplňuje kastelán Jaroslav Bušta.

Rekonstrukce slatiňanského zámku a zámeckého parku začala v loňském roce a celkově má trvat přibližně dva roky. Práce na obnově této národní kulturní památky mají hodnotu 113 milionů korun a Národní památkový ústav ČR na ně získal dotaci z Evropské unie, která uhradí 85 procent uznatelných nákladů.

Kromě vykácení nemocných a neperspektivních dřevin a jejich nahrazení vitálními mladými stromy se při rekonstrukci parku počítá s obnovou cest, oplocení a unikátního dětského hospodářství. To nechal postavit František Josef z Auerspergu, aby jeho děti poznaly, co znamená práce. Malí šlechtici tu pěstovali zeleninu, kterou prodávali do zámecké kuchyně, aby pochopili hodnotu peněz.

Samotný zámek zůstává i přes opravy celého areálu stále přístupný a konají se v něm obvyklé prohlídky s průvodci. Kvůli probíhajícím rekonstrukčním pracím byly na čas uzavřeny jen některé speciální prohlídkové trasy a zámek nyní přestal sloužit i jako oblíbené dějiště svatebních obřadů.