„Nejde o první výzkum v této lokalitě. Při zainvestování pozemků pro rodinné domy před jedenácti lety jsme zachytili spoustu zahloubených objektů, velké množství kůlových jam různých velikostí, ale žádný archeologický materiál, podle kterého by bylo možné sídliště datovat,“ vysvětluje archeoložka Jana Němcová.

V zahloubeném objektu, odkrytém při výzkumu, nalezli archeologové nejen keramický materiál, ale rovněž štípaný pazourkový nůž a zrnotěrku na drcení obilí. Eneolitické, především keramika, ve výplni sídelního objektu umožňují archeologům lokalitu Na Prokopu přesněji datovat. Osídlení lidem, jehož dominantním způsobem obživy bylo zemědělství, dokládá především zrnotěrka. Archeologové vyzvedli rovněž keramické zlomky tří nádob. Podle tvaru šlo nejspíše o drobný džbánek nebo šálek a hrnec. Přesnější dataci archeologové právě dolaďují. Jedná se však nepochybně o eneolitické osídlení.

Z nalezených zlomků keramiky nyní archeologové sestavují části nádob, které by měly přispět k přesnější dataci a určení konkrétní kultury. „Po slepení keramického materiálu se objevují některé prvky výzdoby, tvary a okraje nádob, které nám mohou říct víc,“ přibližuje Jana Němcová.

Archeologický výzkum v lokalitě Na Prokopu není prvním ani jediným dokladem eneolitického osídlení v katastru města. Tyto předchozí doklady jsou však podle archeoložky Jany Němcové málo průkazné. „Další indicie jsme zaznamenali i na jiných místech, spíše v extravilánu Litomyšle. V Lánech máme doloženou kulturní vrstvu s keramickým materiálem, který ale není příliš výrazný, u něhož předpokládáme, že by se mohlo jednat o eneolitickou kulturu,“ popisuje Jana Němcová. 

Rovněž při revitalizaci Regionálního muzea přímo v jádru města se archeologům podařilo zachytit kulturní vrstvu se střepy z jordanovské kultury, která patří také do eneolitu.

Eneolitické období představuje z hlediska kultur pestrou mozaiku. „Doložené jsou i regionální varianty, proto se nalezený keramický materiál poměrně obtížně určuje,“ vysvětluje úskalí zpracování nálezů Němcová. 

Přínosem výzkumu Na Prokopu je, že se archeologům podařilo odkrýt přímo sídlištní objekt, který obsahoval vhodný datovací materiál. Oproti jamám odkrytým předchozími výzkumy, které byly prázdné a obsahovaly pouze tmavé výplně, se jedná o ojedinělý nález nezanedbatelného významu.

Avšak tvrdit, že i ostatní objekty v lokalitě Na Prokopu náleží neurčené eneolitické kultuře, by bylo předčasné. „Může to být polykulturní naleziště. Povrchovými sběry je doložen i materiál z jiných kultur a jiných období. Těžko proto přičítat celé sídliště jednomu období,“ upozorňuje Jana Němcová.

Archeologických lokalit bez keramického materiálu, který by umožnil jejich dataci, je v okolí Litomyšle několik. „Je to fenomén. Míst, kde chybí keramický materiál, je více,“ říká Jana Němcová. Připomíná například výzkumy na místě dnešní průmyslové zóny na okraji města při výjezdu na Svitavy. „Nechávali jsme zpracovat i archeobotanickou analýzu, ale bez výsledku. Podobně i u nemocnice,“ líčí archeoložka. Se stejným problémem se archeologové setkali i v Osíku, kde probíhal výzkum cihelny, nebo v Morašicích.

Vysvětlení archeologové prozatím nemají. Možností, jak absenci datovacího materiálu nahradit, je více. Například datování pomocí radiokarbonové metody rozpadu uhlíku nebo fosfátové analýzy.