Ještě minulý rok byli chirurgické roušky nedostatkové zboží, kdo měl nasazený respirátor působil až exoticky. Dnes už v supermarketu koupíte nejen respirátory třídy FFP2, ale dokonce antigenní testy. Koupit a použít je věc jedna, to už snad všichni umíme. Jak správně vytřídit a kam použitý materiál vyhodit věc druhá.

Přemýšlet nad ochrannými pomůckami jako případným zdrojem nákazy je více než žádoucí. Každý uživatel by měl totiž myslet na to, že roušky po použití přichází do styku s dalšími osobami. Nejčastěji to jsou zaměstnanci technických služeb a popeláři.

Základní otázka zní: Jste zdraví? Pokud ano a nevykazujete žádné příznaky onemocnění, platí:

Použité respirátory a roušky – sáček – komunální odpad

Luboš Zygmund oblastní ředitel pro firmu Marius Pedersen v Pardubicích radí roušky a respirátory umístit do plastového sáčku. „Poté dobře zavázat a vhodit do černých nádob na směsný komunální odpad,“ vysvětlil Zygmund.

Chirurgické roušky bychom neměli používat déle jak čtyři hodiny. Nelze je vyvařit, sterilizovat, můžeme je jen vyhodit. Podobně je tomu s respirátory. Doba používání je však delší, až osm hodin.

Samotestovací sady ze supermarketu – sáček – komunální odpad

Ministerstvo životního prostředí vydalo 25. února metodiku třídění samotestovacích sad. Podle té se má s antigenními testy zacházet jako s běžným komunálním odpadem. I zde však hrozí riziko nákazy. Je tedy nezbytné testovací sady vložit do plastového sáčku a vyhodit je do černého kontejneru.

Lidé si s použitými rouškami hlavu nelámou. Odhazují je, kde je právě napadne. Jsou přitom nebezpečné pro zvířata a rozkládají se i 200 let…
Bezohlední covidoví turisté ničí přírodu. Lesy plní odhozené roušky

Pokud jste nemocní nebo vykazujete příznaky onemocnění, platí:

Osoby, které jsou nemocné, by po dobu karantény nebo izolace neměly třídit produkovaný odpad. Důvod je prostý. Obsah nádob na separovaný odpad jako je plast, papír nebo třeba kovy je tříděn ručně. Představuje tak značné riziko pro obsluhu třídící linky. Pytel s odpadem v tom případě také putuje do černého kontejneru na komunální odpad.

„Je dobré zavázat a vydezinfikovat povrch pytle,“ dodal Zygmund.

„Nikdy nedávejte odpad mimo sběrnou nádobu, aby nemusela posádka vozidla přímo manipulovat s odpadem,“ upozornil Zygmund.

Ministerstvo životního prostředí zároveň doporučuje, aby měl igelitový pytlík tloušťku minimálně 0,2 mm.

„Buďte ohleduplní a minimalizujte riziko pro všechny osoby, které nakládají s odpady,“ prosí Ministerstvo životního prostředí.

Každodenní obrázek z ulic měst a obcí.
Rouška: nový druh nebezpečného odpadu v ulicích. Dál se z nich může šířit virus