Pozoruhodností pro milovníky výtvarna je výstava „Residue - z pozůstalosti Františka Matouška“, kterou pořádá městská galerie od 22. listopadu do 18. prosince.

Vysokomýtský rodák František Matoušek (1901 - 1961), dosud nedoceněná osobnost českého moderního umění, prošel několika uměleckými směry až k surrealismu, pak hledal vlastní výtvarný jazyk. Jeho osudy poznamenala válka, žil v zahraničí, po válce pracoval v Paříži pro československou ambasádu. Poté byl spolu s Adolfem Hoffmeistrem vypovězen z Francie a žil u nás v ústraní. Zažil ještě výstavu ve Vysokém Mýtě a Praze, hned po pražské expozici v roce 1961 zemřel.

Galerie vlastní pozůstalost malíře


Městská galerie vlastní malířovou pozůstalost, na výstavě předvede asi stovku prací, mj. také Picassa nebo Chagalla, malířovy současníky. „Náš soubor v městské galerii je největší, tvoří ho na čtyři sta položek, z nich přibližně 350 na papíře. Vystavujeme jenom naši pozůstalost, nemícháme do ní třeba obrazy Matouškovy z Prahy. Je pro nás čest, že Matouška vystavujeme, na výstavě nám velmi záleží. Matoušek je jméno, které málem nikdo nezná. Jeho pozůstalost ležela třicet let v depozitáři, výstavu jsme připravovali řadu let. V roce 1961 měl Matoušek povoleno vystavit protiválečné kresby, nikoliv svá abstraktní díla. Ty dvě výstavy byly poslední, kdy se Matoušek vystavoval. Maloval variace na ostrovy jako téma života,“ prozradil detaily o výstavě ředitel galerie Pavel Chalupa.

Chtějí hledat další díla

Galerie chce spolupracovat při hledání dalších malířových děl. „O některých víme, že jsou v cizině, o řadě se neví. Oslovili jsme veřejnost s předstihem, aby nám případně pomohla se shromažďováním informací o malíři. Matoušek totiž maloval už ve dvanácti letech, první výstavy měl ve výloze otcova kamnářství ve Vladislavově ulici. Jeho dílo v podobném rozsahu bude představeno v českých zemích poprvé, poslední srovnatelná výstava se konala v roce 1944 v Bignou Gallery v New Yorku,“ dodal Pavel Chalupa.

Pozůstalost odkázala galerii malířova sestra Božena Matoušková Pospíšilová, dům ve jmenované ulici se totiž v roce 1970 zboural. Ředitel galerie litoval, že se nepodařilo najít druhou malířovou manželku a dceru janu, jež emigrovaly v roce 1969, snad do USA. „Je to pro mne nejdůležitější výstava, jakou jsme dosud dělali,“ uzavřel Pavel Chalupa.

Jiří Koníček