Na Velký pátek byl ukřižován Ježíš Kristus, křesťany vnímaný jako Boží syn, aby třetí den vstal z mrtvých. Křesťané po celém světě si tedy včera připomněli jeho křížovou cestu a smrt. V neděli budou naopak oslavovat jeho vzkříšení.
Vydali se na křížovou cestu
V Ústí nad Orlicí, kde nedávno proběhlo unikátní čtení nového překladu Bible, přichystala na pátek římskokatolická farnost v čele s děkanem Vladislavem Brokešem křížovou cestu na Andrlův chlum. O půl osmé večer se jí zúčastnil velký počet věřících. „Obřad Velkého pátku proběhl od sedmnácti hodin, večer byl ve znamení křížové cesty, ta už je tradiční,“ poznamenal duchovní Vladislav Brokeš a přiblížil dále Velikonoce mezi katolíky v Ústí: „V sobotu probíhají adorace v kapli vedle kostela, v neděli v pět ráno pak začne obřad vzkříšení.“
Právě dlouhá nedělní mše, která je spojena se žehnáním ohně a paškálu, tedy velikonoční svíce, je velkým zážitkem. „Následuje průvod světla, který povede do kostela, dále křest šesti dospělých lidí a sedm čtení. Kristovo zmrtvýchvstání je pro nás nadějí, že smrtí život nekončí a Bůh nás také jednou povolá k sobě,“ zmínil hlavní smysl Velikonoc pro křesťany Brokeš a doplnil ještě, že podobné nedělní obřady se budou konat také v Libchavách, Českých Libchavách, Sopotnici, Černovíře a Knapovci, kde bude bohoslužba spojena s odpoledním recitálem.
Hojně se budou Velikonoce připomínat také v evangelických církvích. Například Církev československá husitská uspořádala páteční pobožnost od osmnácti hodin v žamberském Husově sboru, v neděli bude ranní bohoslužba. „Pro nás křesťany jde o vyvrcholení církevního roku, radujeme se především z Ježíšova vzkříšení.
Velikonoce v sobě mají křesťanský podtext a také folklor, lidové zvyky,“ připomněl pohanský původ svátků husitský farář Erwin Kukuczka.
JAN POKORNÝ
