Psát, že Jesličky opět praskaly ve švech, už je poněkud ohrané, nicméně přesně tak tomu bylo. Přidávaly se židle, lavičky, o přestávkách se pečlivě větralo, aby se všichni vešli a užili si to. Jednotlivé skeče kvalitní muzikou prokládali Dragon´s Brew.
Na začátku se diváci dozvěděli, co zapříčinilo podle Jana Dvořáka manželskou krizi Křemílka a Vochomůrky nebo jak to bylo s roubenou chaloupkou a zvířátky, která se do ní v podání Jolanky Brannyové nastěhovala.
Tereza Vodochodská prožila se svými žáky na jevišti noční můru, Jarda Pokorný zas v roli dřevěného kašpárka ovládl Národní divadlo. Monika Janáková dala dohromady pěvecký sbor, který by mohl dobýt velká pódia, pokud se tedy jeho členové navzájem neumlátí. Jiřina Krtičková a její studenti se pro změnu ocitli na poněkud zvláštní párty ve starém hradě. Zkrátka předvedli se učitelé i žáci.
Závěr oslav se nesl v trochu vážnějším a hlavně dojemném duchu.
Text zakladatele Jesliček Josefa Tejkla - Proti proudu - předčítala Jana Portyková a pak se postupně z hlediště ozývali zakládající členové divadelního souboru Obsazeno, první žáci a dokonce i první diváci Jesliček.
Poslední pasáž patřila nejmladšímu synovi Josefa Tejkla Damiánovi. Zkrátka na jevišti ani v hledišti nechyběli ti, kterým jedinečné divadélko není lhostejné a do života si z něj mnohé vzali.
Jitka Hodasová
