Úspěchy knihařů

Ač samouk, Jiří Fogl si za svou více než patnáct let trvající profesionální činnost vybudoval vynikající pověst, kterou potvrzují četná ocenění ze soutěží.
„V roce devadesát jsme si otevřeli knihařství a zaměstnali lidi. Deset, patnáct let předtím jsem se tomu věnoval jako koníčku,“ vzpomínal knihař a pokračoval: „Mám metry knih a občas do nich musím nahlédnout, účastním se také odborných seminářů. Jakmile je někde knihařská výstava, snažíme se ji s dcerou obeslat, já mám za sebou přes padesát výstav.“

Jiří Fogl nás nechal nahlédnout do některých svých uměleckých vazeb. Byla mezi nimi Erbenova Kytice, na niž použil pštrosí kůži, nebo Komenského Labyrint světa a ráj srdce, s nímž v Paříži na mezinárodní výstavě obsadil sedmé místo. Jeho dcera Pavlína Rambová se zase může pochlubit letošním oceněním za esteticky nejlépe zpracovanou knihu, jež získala v únoru na trienále za vazbu knihy Ta širá zimní krajina.

Umí nejen knihy

V žamberské dílně však nevznikají jen kůží vonící umělecké vazby. Protože se rodinný podnik specializuje na práci s kůží, jejich vazby najdete v Jihočeské galerii nebo Národním muzeu, kožené kazety na žezla a rektorské řetězy zase na univerzitách. „Těžko se mi říká, která kniha byla nejzajímavější, ke každé mám určitý vztah,“ řekl Jiří Fogl.

Jak jsme již uvedli, až do úterý se v dílně vše točilo okolo makety Ďáblovy bible, kterou nechal vyrobit Nadační ústav regionální spolupráce spolu s Výstavištěm Flora Olomouc pro potřeby olomouckého veletrhu. Maketa obsahuje dvě stovky zkopírovaných stran, do počtu 620 stran originálu je doplňují bílé archy. Svázat archy o rozměrech 1 krát 1,1 metru byl úkol pro několik lidí. Strávili nad tím stovky hodin, jen zdobení kožených desek technikou slepotisku, kdy se každý motiv do kůže ručně tiskne zahřátým tlačítkem, trvalo tři dny. Také kování na deskách je vyrobeno přesně podle originálu.

Ďáblova bible

Vznik Ďáblovy bible je spojován s klášterem v Podlažicích u Chrudimi. Ačkoli kniha vznikla na počátku 13. století, dodnes je největší rukopisnou knihou světa. Za třicetileté války se stala kořistí Švédů. V současné době je zapůjčená zpět v České republice a je vystavena v Klementinu.
Její rozměry jsou úctyhodné: váží 75 kilogramů a měří 90 krát 50 centimetrů. Na získání materiálu na psaní bylo zapotřebí asi 160 zvířat. Rukopis obsahuje Starý zákon, příručku pro kněze Penitenciál, Kosmovu kroniku, magické zaklínací lékařské formule nebo kalendář.
Velkou záhadou je asi půlmetrová barevná postava čerta vyobrazená na straně 290. Právě kvůli ní je kniha spojena s legendou o ďáblovi. Ta vypráví o mnichovi odsouzeném k zazdění zaživa, který, aby se vyhnul trestu, nabídl, že za jedinou noc napíše největší knihu, jakou kdy svět viděl. Na pomoc si povolal ďábla, kterého také z vděčnosti do knihy vyobrazil.