Kliknutím zvětšíteDo té doby stran přelomových vesmírných událostí 12. duben patřil jen a jen Jurij Gagarinovi. Sovětský kosmonaut přesně toho dne v roce 1961 přepsal historii, když se jako první člověk podíval do vesmíru. O dvacet let později naplánovala americká NASA na stejný den akci, která rovněž zahájila novou éru ve vesmírném objevování.
Přesně v sedm hodin ráno východního amerického času 12. dubna 1981 zahájil start raketoplán Columbia. A jako vůbec první stroj tohoto typu vzlétl do vesmíru. Deník přináší přehled sedmi nejzásadnějších událostí, které se od roku 1981 do současnosti udály.
Odpal to, Columbie!
Když se velitel John W. Young a pilot Robert L. Crippen probouzeli po prvním spánku v kosmu, ke vstávání jim hrála píseň Blast-Off Columbia. „Technik raketoplánu Jerry W. Rucker ji napsal speciálně pro tuto příležitost,“ uvedl v článku na webu amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) John Uri. Název písně v překladu zní Odpal to, Columbie.
Vítězný tón byl na místě. Vše šlo podle plánu. „Při dvoudenním testovacím letu posádka úspěšně otestovala systémy raketoplánu, přičemž zaznamenala jen několik málo problémů a splnila všechny plánované součásti mise,“ připomněl Uri. Velitel a pilot dostali vzkaz od tehdejšího prezidenta Ronalda Reagana, telefonovali přímo z kosmu s tehdejším viceprezidentem a pořídili mnoho snímků Země.
Nová slavná kapitola v dějinách dobývání vesmíru začala. Jen samotný raketoplán Columbia absolvoval dalších osmadvacet letů. Úspěšných, s výjimkou toho posledního. Při přistání totiž shořel v atmosféře, a s ním i sedmičlenná posádka.
Šlo o druhou nejtragičtější událost v dějinách letů do vesmíru. Jen pět let po prvním startu Columbie totiž při startu vybuchl další raketoplán, Challenger. Katastrofa a následné vyšetřování tehdy na dlouhé měsíce zastavily programy, ve kterých byly zainteresované raketoplány. Při výbuchu zemřela celá sedmičlenná posádka. Hrůznou událost navíc svět sledoval v přímém přenosu.
Start raketoplánu Columbia
Zvuk z vesmíru
Název Venera 13 je sice vedle všeobecně známých jmen amerických raketoplánů známý spíše jen vesmírným nadšencům, přesto jde o misi, která si připsala jedno z vesmírních prvenství. Na konci roku 1981 vyslal sovětský vesmírný program do vesmíru sondu Venera 13 a téměř hned po ní identickou Veneru 14.
Směřovaly k Venuši. K jedné z menších planet v Sluneční soustavě sice různé, americké i sovětské, sondy směřovaly již od šedesátých let a mnohé na ní i úspěšně přistály, Venera 13 ale byla vůbec první, která na Venuši nahrála zvuky. A nejen na Venuši. Nahrávka, kterou pořídila Venera 13 byla vůbec první zvuková nahrávka z jiné planety než Země.
Pohled na vzdálené mlhoviny
Smrt dvou hvězd. Úchvatná galaxie v dalekém vesmíru. Dechberoucí snímky vzdálených zákoutí vesmíru, které jsou podkladem pro mnohé přelomové vědecké objevy, jako třeba potvrzení existence masivních černých děr, pořizuje již přes třicet let Hubbleův vesmírný dalekohled. V roce 1990 jej do vesmíru vynesl raketoplán Discovery, čímž se udál další zásadní krok k lepšímu poznání vesmíru.
V historii vůbec největší vesmírný dalekohled umožňuje lidem spatřit mlhoviny, hvězdy či galaxie vzdálené tak daleko, že žádný jiný přístroj by jejich pozorování neumožnil. „Teleskop dosud přinesl více 1,4 milionu pozorování a v každé současné knize o astronomii lze najít příspěvek z něj,“ poznamenali vědci z NASA na oficiálních stránkách projektu.
Ahoj, rudá planeto
Milovníci vesmíru v těchto dnech žijí blížícím se vzletem malé výzkumné helikoptéry Ingenuity na Marsu. Jak tvrdí NASA, pokud se let podaří, půjde o historický úspěch. Mars ale lidstvo zkoumá už dlouhou řadu let. Jeden z nejvýznamnějších milníků tohoto úsilí se odehrál v roce 1996, kdy se vůbec první vozítko projelo po povrchu červené planety. Vozítko Sojourner z mise Mars Pathfinder sloužilo čtyřiaosmdesát dnů.
„Přistávací modul pořídil 16 500 snímků a Sojourner dalších 550,“ informovali vědci z NASA na oficiálním webu. Mise ale přinesla úspěch i stran následných vědeckých objevů. Podle získaného materiálu vědci potvrdili, že v jistém období v minulosti byla rudá planeta natolik horká, že se na ní nacházela i voda v tekutém stavu.
Čas na spolupráci
Zatímco desetiletí předtím si mocnosti při dobývání vesmíru spíše konkurovaly, koncem devadesátých let nastala doba spolupráce. Vznikem jediné nyní obývané vesmírní stanice, Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Její první modul, Zaria, vynesla do vesmíru ruská raketa. Jak píše server Space.com, hlavní fáze výstavby stanice trvala od roku 1998 do roku 2011. Vyžaduje ale kontinuální údržbu. Jen do roku 2018 se na stanici vystřídali odborníci z osmnácti zemí.
Stanice je složená z několika modulů a trvale obydlená. Její posádka se po většinu dne věnuje údržbě ISS a experimentům. Na fungování stanice se podílejí nyní zejména NASA, ruský Roscosmos a Evropská vesmírná agentura (ESA). Významným dílem ale na jejím fungování přispívají Japonská národní vesmírná agentura a Kanadská vesmírná agentura. Podle všeho by ISS měla sloužit minimálně do roku 2024.
Zkrocení komety
Myšlenka přistání na kometě do jisté doby zapadala spíše do románu Julese Vernea. V uplynulém desetiletí ji ale vědci z Evropské kosmické agentury (ESA) díky sondě Rosetta proměnili v realitu. Sonda společně s přistávacím modulem Philae odstartovala v roce 2004. Při cestě vesmírem obletěla například Mars. O deset let později ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko a vstoupila na její oběžnou dráhu.
„Od srpna do listopadu obíhala kometu a shromážďovala data,“ uvedli zástupci Evropské kosmické agentury na webu. Přistávací modul se dokonce dostal přímo na kometu. V roce 2016 sondu řídící tým nechal řízeně dopadnout na jádro komety.
Muskovo vítězství
Vizionář Elon Musk to dokázal, hlásala média po celém světě v roce 2020, když do vesmíru úspěšně odstartovala raketa Falcon 9 soukromé společnosti SpaceX. Jak uvedla agentura Reuters, šlo o vůbec první plnohodnotnou misi plavidla vlastněného soukromou firmou. Směřovala na mezinárodní vesmírnou stanici.
7
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
