Kliknutím zvětšíteLidé trpící obsedantně kompulzivní poruchou mají problémy nejenom s vnějšími projevy nutkavého chování, jež ovlivňují jejich každodenní život, ale často také s vnitřní úzkostí a neklidem. Porucha se zatím léčí zejména pomocí psychoterapie, někdy i za použití antidepresiv, ale ne vždy to vede k trvalému zlepšení.
V odborném titulu Nature Medicine nyní vyšla nová studie, jejíž autoři sledovali pět dobrovolníků s těžkou obsedantně kompulzivní poruchou, a to jak v laboratoři, tak doma během jejich každodenního života. Shromážděná data zahrnovala mozkovou aktivitu těchto dobrovolníků a současně popisovala výrazy jejich obličejů, pohyby těla, frekvenci jejich srdečního tepu a ty příznaky poruchy, které dobrovolníci sami zmínili.
Výsledný soubor informací shromážděných v reálném čase umožnil výzkumníkům najít souvislosti mezi chováním a signály v mozku. Studii sice do jisté míry limituje malý počet zkoumaných pacientů, takže její výsledky by měl ještě ověřit další výzkum, podle webu Science Alert však i tak ukazuje možnou cestu k případným novým možnostem léčby.
Vědci: Elektrické impulsy by mohly i léčit
"Je to poprvé, co se podařilo zaznamenávat u účastníků s neuropsychiatrickým onemocněním signály v jejich mozcích souběžně s příslušnými projevy chování u nich doma. Tyto mozkové signály nám mohou pomoci poznat rozdíl mezi tím, kdy někdo zažívá příznaky obsedantně kompulzivní poruchy a kdy ne," říká biomedicínská inženýrka Nicole Provenzaová z Brownovy univerzity na Rhode Islandu.
Zařízení používaná k mapování mozkové aktivity mohou podle ní mozek také stimulovat, což by mohl být příslib možného způsobu léčby u těch lidí, kteří na jiné terapie nereagovali. Nová studie proto rozvíjí myšlenku vývoje adaptivního zařízení schopného upravovat elektrické impulsy v reakci na biomarkery, aniž by pacienti museli neustále navštěvovat lékaře. Pokud by se léčba používala pouze tehdy, když byly příznaky nejhorší, potenciálně by to omezilo vedlejší účinky, jako jsou bolesti hlavy a potíže se soustředěním.
"OCD je porucha s velmi variabilní závažností příznaků během času a může ji vyvolat spouštěč z okolního prostředí," říká biomedicínský inženýr David Borton z Brownovy univerzity.
"Systém, který by dokázal upravit intenzitu stimulace v reakci na příznaky, by mohl pacientům poskytnout větší úlevu při menším počtu vedlejších účinků. Ale abychom tuto technologii umožnili, musíme nejprve identifikovat biomarkery v mozku spojené se symptomy obsedantně-kompulzivní poruchy. A právě na tom pracujeme v této studii," dodal Barton.
Potřeba je další výzkum
Tým byl zatím schopen identifikovat mozkové vzorce potenciálně spojené s poruchou v tzv. kortiko-striatální-thalamo-kortikální smyčce, což je spojení mezi mozkovou kůrou, bazálními ganglii (součástmi šedé hmoty mozkové podílejícími se na schopnosti mozku vytvářet a řídit pohyb a na schopnosti poznávat a učit se) a thalamem, tedy mezimozkovým hrbolem, který je seskupením senzorických, asociačních a nespecifických jader.
Podle výzkumníků nicméně zatím není jasné, co by tyto signály mohly znamenat, případně, jak by se s nimi dalo manipulovat. Na to by se měl zaměřit budoucí výzkum, který by zahrnoval více účastníků sledovaných po delší časové období. Užitečným datovým zdrojem, jenž nebyl zahrnut do aktuální studie, je podle nich například každodenní cvičení.
Obsedantně kompulzivní porucha je komplexní postižení, jež komplikuje lidem život mnoha různými způsoby, proto by podle vědců mohl být nejlepší cestou vpřed personalizovaný přístup k léčbě.
"Naším cílem je porozumět tomu, co nám tyto mozkové záznamy říkají, a natrénovat zařízení, aby rozpoznávalo určité vzorce spojené se specifickými příznaky,“ říká neurolog Sameer Sheth z Baylorovy lékařské fakulty v Texasu. "Čím lépe rozumíme tomu, jak se zdraví a nemoci podepisují na nervovém systému, tím větší jsou naše šance na úspěšnou léčbu tak náročných mozkových postižení, jako je obsedantně kompulzivní porucha."
5
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
