Sonda Evropské kosmické agentury (ESA) s názvem Solar Orbiter pořídila snímek Slunce 7. března, a to pomocí přístroje EUI (Extreme Ultraviolet Imager), když se nacházela ve vzdálenosti pouhých 75 milionů kilometrů, což je polovina vzdálenosti mezi průměrnou oběžnou dráhou Země a Slunce. 

Slunce v detailech

V této vzdálenosti musela sonda pořídit pětadvacet různých snímků, každý s téměř desetiminutovou expozicí, které byly následně spojeny do mozaiky, aby bylo možné sestavit celý snímek. Výsledkem je obrovská detailní fotografie o rozměrech 9148 x 9112 pixelů. To znamená 83 milionů pixelů unikátní sluneční nádhery.

Výsledek skutečně bere dech. Můžeme pozorovat plně zvětšitelný snímek, který umožňuje prohlížet jemné detaily slunečního povrchu a koróny (atmosféry), včetně několika slunečních protuberancí (velkých jasných oblaků chladného plazmatu vybíhající z povrchu) na okraji disku. 

Celý snímek, ve kterém se dá zoomovat až do nejmenších detailů naleznete na stránkách Evropské vesmírné agentury.

Tajemství erupcí a teploty

Kromě úžasné podívané jsou takové fotografie velmi užitečné zejména pro vědce, kteří se snaží lépe porozumět slunečním erupcím, což je téma, které zajímá nejen odborníky, ale i širokou veřejnost. Když totiž Slunce vybuchne směrem k Zemi, může srážka slunečních částic s magnetickým polem a atmosférou Země vyústit v geomagnetickou bouři, která by mohla narušit každodenní provoz některých běžných technologií.

Galaxie NGC 4254 ve více vlnových délkách, na snímku pořízeném pomocí vícejednotkového spektroskopického průzkumníku (MUSE) na dalekohledu ESO
Evropská jižní observatoř ukázala fascinující snímek blízké galaxie

Snímky s vysokým rozlišením by navíc také vědcům mohly poodkrýt jednu záhadu. Dosud totiž jednoznačně nevíme, proč jsou dále od povrchu Slunce vyšší teploty, než přímo na něm.

Solar Orbiter

Sonda Solar Orbiter, která odstartovala před dvěma lety, v únoru 2020, má za úkol provádět podrobná měření Slunce, která nelze získat ze Země, včetně měření slunečních pólů. Nejméně devatenáctkrát se přiblíží ke Slunci (perihelium) a na několika místech během své mise vyletí k Venuši.

Svůj první perihel právě dokončila 26. března, kdy se přiblížila na pouhých 48 milionů kilometrů od hvězdy. Nyní by měla také získat první údaje o slunečních pólech zblízka a odebrat vzorky slunečního větru.

Zdroj: Youtube