Slovák Peter si postěžoval na sociálních sítích na nedostatky v lednu spuštěného nového zálohovacího systému. Vratné obaly označuje grafický symbol Z umístěný v recyklačních šipkách. „Člověk aby přešel celý hypermarket měsíc po spuštění a nenašel označenou lahev,“ uvedl na profilu Slovensko zálohuje. Další komentátor přidal vtipnou poznámku. „Asi to bude jako jednorožec nebo lochness.“

Východní sousedé jsou v přechodném období. Mimo pivo zálohují i obaly nealkoholických nápojů. Nepatří mezi ně mléko, sirupy ani tvrdý alkohol. Průvodních problémů Slováci hlásí víc. Komu se již podařilo zakoupit nápoje v nově zálohovaných obalech, může mít problém s jejich vrácením. Hledají prodejny s odběrnými místy, automaty v samoobsluhách čekají na výměnu za nové.

Dohoda s Polskem o Turówu: Ministerstvo zveřejnilo znění smlouvy

Slovenské první kroky bedlivě pozorují i experti a konzumenti na české straně. O rozšíření zálohování se nyní jedná i u nás. Tuzemské příznivce zálohování potěšilo programové prohlášení nové vlády, jež podporuje rozvoj technologií pro třídění, recyklaci a opětovné využití odpadu. „Omezíme využívání jednorázových obalů a zvážíme zavedení dalších systémů zálohování obalů (PET, hliník),“ píše v něm mimo jiné.

Tlak velkých hráčů

Ministerstvo životního prostředí aktuálně možnosti zálohování diskutuje s dotčenými subjekty. Za předchozí Babišovy vlády jeho představitelé možnost rozšíření zálohování na PET lahve odmítli. Hodnotili je jako neefektivní.

Firmy, instituce a neziskovky stojí například za peticí za zavedení centralizovaného systému vratných záloh na PET lahve a plechovky v České republice. Ta má nyní podle webu zalohujme.cz přes 35 tisíc podpisů.

Připojili se i velcí výrobci balených nápojů Coca-Cola, Kofola, Mattoni, Heineken a Plzeňský Prazdroj, kteří založili Iniciativu pro zálohování. „Díky tomuto systému se nám může podařit uzavřít koloběh materiálů a přispět k tomu, že z plechovky bude opět plechovka a z PETky PETka,“ řekla Deníku Dita Vašíčková ze skupiny Heineken, kterou tvoří i pivovary Starobrno a Krušovice.

V Bratislavě bourají metro. Místo něho bude tramvaj

Například u regionálních minipivovarů je však situace s obaly jiná než u průmyslových pivovarů. Velké podniky od PET lahví, jak nyní potvrdilo prohlášení Prazdroje, spíše ustupují. Podle prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů Michala Voldřicha je diskuze teprve na začátku.

„Během takto dlouhé krize, jakou nyní prožíváme, a s minimální možností kompenzací bychom potřebovali spíše pomoc, než nějakou další restrikci. Vykoupení vlastního obalu v místě výroby, respektive drobného prodeje, je v našich silách, ale promítne se do ceny výrobku. Celoplošný výkup nejsme schopni sami zařídit, ale rádi se připojíme do diskuze,“ uvedl Voldřich pro Deník.

Obavy z navýšení cen 

Právě navýšení cen nápojů se obávají i někteří zákazníci. V sousedním Slovensku je cena zálohy pro plastové lahve i plechovky jednotná - 15 eurocentů, tedy asi čtyři koruny. V České republice je nyní záloha na skleněnou pivní lahev tři koruny. Spíše nedůvěřiví k novému zálohování jsou i obchodníci, podle nich je důležité zapojení retailu.

Iniciativa pro zálohování se již dřív vyjádřila i ke kritickým připomínkám, že zavedení záloh může poškodit současný systém nakládání s plasty. Recyklace plastů podle iniciativy selhává. „Češi velmi dobře třídí odpad, ale to ještě automaticky neznamená i dobrou recyklaci. Realita je taková, že velká část vytříděného odpadu nyní skončí na skládce či ve spalovnách. Je tedy potřeba posunout se o krok dál a začít odpady správně recyklovat. Řešením je plošný systém zálohování nápojových PET lahví a plechovek,“ sdělila za iniciativu Kristýna Havligerová.

Ohánějí se přitom i ekologickými dopady viditelnými na první pohled. Zálohový systém má snížit množství volně pohozeného odpadu kolem nás.

Pokud dostane systém zálohování zelenou, na uvedení do praxe si Češi počkají. Podle zkušeností ze zahraničí může přípravná fáze od přijetí příslušného zákona trvat zhruba dva roky.