Naopak pro nový cirkulární systém jsou kromě ekologů i klíčoví výrobci nápojových obalů, jako Mattoni, Kofola nebo Prazdroj. Březina je nařkl, že obrátili strategii. „Recyklovaný PET je drahá surovina, o kterou budou muset výrobci nápojů bojovat i s jinými obory. Vyrábět lahve z „panenského“ plastu je levnější, a to je také důvod, proč výrobcům nápojů do současnosti dosavadní model vyhovoval. Nyní si chtějí pod pláštíkem ekologie zajistit výhodně surovinu jen pro sebe a chtějí dokonce i kontrolovat prodej jejích nevyužitých přebytků dalším oborům,“ tvrdí Březina.

Například Mattoni nyní zkouší cirkulární smyčku PETu ve spolupráci s Košík.cz. „Hlavní myšlenkou zálohového systému je cirkularita, tedy opakované využívání již použitého materiálů. Pokud zavedeme vratné zálohy na PET lahve, až devadesát procent z nich bude použito jako základ pro nové lahve,“ informoval výrobce balených vod.

Podle iniciativy Zálohujme.cz každoročně končí ve volné přírodě v Česku až sto milionů PET lahví.

Česko bude mít první „umělohmotnou“ silnici. Vznikne v Hradci Králové

Co se ekologie týká, oba tábory rozdělené přístupem k zálohování se přesto shodují, že Češi umí velmi dobře třídit. Podle oficiálních údajů EKO-KOMu, organizace za sběr odpadů zodpovědné, v současnosti míra třídění překračuje osmdesát procent.

Podle odborníků je však jedním z hlavních problémů, že v současnosti je jen část vytříděných lahví znovu recyklována. „Důvodů je celá řada a jedním z nich je skutečnost, že výrobci stále používají barevný PET, či svoje produkty opatřují „rukávy“, přičemž oba tyto faktory recyklaci komplikují,“ tvrdí Březina.

A ptá se: „Proč mají zákazníci začít doma skladovat hory „nesešlapaných“ PET lahví, když ani v současnosti nejsou ty, co vytřídí, plně recyklovány?“ A doplnil i podle něj 'kacířskou myšlenku'. „Opravdu je něco špatného na tom, že si zákazník nekoupí z vytříděného a recyklovaného PETu místo nové lahve třeba fleecovou bundu? Pokud si výrobce textilu nebude moci koupit recyklovaný PET, bude své výrobky vyrábět z „panenského“ plastu a celý problém se neřeší, ale pouze přesouvá do jiného oboru.

Náklady na systém

Experti na odpadové hospodářství považují za největší nevýhody zálohování PET lahví a plechovkových obalů náklady na zřízení a udržování celého systému, změnu motivace v nakládání s odpadem v domácnostech či vyšší výdaje za odpad. Ze žlutých popelnic s tím zmizí téměř jediná obchodovatelná komodita.

Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková poznamenala, že z pohledu zálohování je nezbytné zajistit, aby plošné zálohy nezkomplikovaly financování svozu tříděného odpadu obcím a lidem způsob třídění vybraných odpadů. „Ministerstvo musí dohlížet na to, aby se předcházelo vzniku odpadů a omezovaly se veškeré překážky recyklace na straně výrobců, jedině tak se recyklace do budoucna usnadní a recyklační smyčka v České republice uzavře," sdělila ministryně zástupcům Zálohujme.cz.

Faktura za energie může být u nových staveb k smíchu

Jak Deník nedávno informoval, zástupci této iniciativy předali petici podporující nový cirkulární systém (fungující od nového roku i na Slovensku) s více než 35 tisíci podpisy předsedovi Petičního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, Tomio Okamurovi.

Příznivci nejen z řad ekologů našli podporu u významných českých výrobců balených nápojů, jako Mattoni, Kofola nebo Prazdroj.

Systém záloh na PET lahve a plechovky rozjelo už jedenáct evropských zemí, v sousedním Slovensku od začátku letošního roku. Lidé tam však náběh provizorního režimu v prvních dvou měsících hodnotili jako dost rozpačitý, označené zálohovatelné PET lahve hledali v supermarketech často marně. Cena zálohy pro plastové lahve i plechovky je u východních sousedů jednotná - 15 eurocentů, tedy asi čtyři koruny. V České republice je nyní záloha na skleněnou pivní lahev tři koruny.