U fénu: „Nepoužívejte ve spánku!“ U žehličky: „Šaty nežehlete na těle!“ U motorové pily: „Nepokoušejte se zastavit řetěz rukou!“ U zmraženého hotového pokrmu: „Rozmrazit!“

Asi bychom si některé ty věci dovedli představit, ale stejně bych nepřipustil, aby mi někdo žehlil košili na těle. Zdravý rozum často vychází ze zkušeností. Ale nemusíme všechno vyzkoušet na vlastní kůži. Mnoho můžeme získat od rodičů, učitelů nebo moudrých přátel. Velmi koncentrovaná zkušenost je uložena v knize Přísloví. Může kdykoli obdařit poznáním a důvtipem.

Moudrost, poznání a rozumnost jsou slova, která se v této knize opakují jako ozvěna: „Kdo je bez rozumu, pohrdá svým druhem, kdežto muž rozumný mlčí.“ „Kdo se krotí v řeči, má správné poznání, kdo je klidného ducha, je rozumný člověk.“ „Víno je posměvač, opojný nápoj je křikloun; kdo se v něm kochá, ten moudrý není.“ „Někdo má zlato a množství perel, ale nejdrahocennější skvost jsou rty plné poznání.“ Co říkáte? Není to pramen, z něhož je užitečné čerpat? Obrátíme-li se k moudrosti, která nám je nabízena, náš zdravý rozum nebude potřebovat návod, jaký jsem četl na balíčku oříšků: „Otevřete balíček, oříšky snězte.“