Asi to spolu souvisí – ale jedno je téměř jisté: Spoustu žen přitahují muži, kteří se nijak netají svou touhou užívat, jsou sobečtí a mnohdy hrubí. Proč? Tuto prostou otázku položili skupině dívek a po chvíli rozpačitého mlčení zazněla odpověď: „Když ti slušní chlapci jsou tak děsně nudní!“ Tak co, kluci, není to „hozená rukavice“ a důvod k zamyšlení? Ale vraťme se k původnímu tématu. Slušný chlap na jedné straně a proti němu záporný typ – věčné téma všech dobrodružných románů, kovbojek i slaďáků: kliďas versus padouch. Zajímavé ovšem je, že s podobnými charaktery se setkáme i v bibli, jenže zde se nejedná o zábavnou literární nadsázku, ale o skutečný zápas dobra a zla v lidském životě.

Typickým záporným typem byl např. jistý Nábal, zámožný statkář, hospodařící v podhůří hory Karmel. Tento zlostný a nerudný muž odmítl zdvořilou prosbu krále Davida o pomoc a ještě se na jeho služebníky obořil. V tehdejší době si takové jednání koledovalo o malér a hrozící krveprolití. Nebezpečí však zažehnala Nábalova manželka Abigail chytrým a včasným zásahem. Byla to asi mimořádná žena – krásná a moudrá, ale udělala jednu chybu: vdala se za hlupáka. Byl sice bohatý a zajistil jí přepych, ale současně ji manželova hloupost přivedla do těžkých nesnází. Jenže Abigail se nevzdala – prosila rozhněvaného Davida o odpuštění a on se slitoval. Z dalšího příběhu víme, že se jí skutečně nic zlého nestalo, naopak, potkalo ji „štěstí“, po nějakém čase si ji totiž David vzal za manželku.

Rozhodně to není návod, jak rychle získat báječného manžela nebo jak likvidovat „méně spolehlivé“ partnery. Má nám připomenout, že na hřích a zkažené lidské srdce nestačí jen dobrý příklad nebo snaha milujícího člověka. Proto, milé dívky, uvažujte a volte mou〜dře, nesnažte se „napravit“ či „převychovat“ rozverné mládence, ale dejte svým přátelům šanci. Neboť platí: „Kdo chodívá s moudrými, stane se moudrým, kdežto tomu, kdo se přátelí s hlupáky, se povede zle.“

(27. dutbna 2007)