Že se ovšem může něco podobného stát i u nás – to by nikoho nenapadlo. Posuďte: dva elegantní muži nastoupili do mezinárodního rychlíku Budapešť – Drážďany a nenápadně se rozhlíželi po cestujících. Vytipovali si zámožně vypadajícího pána, přisedli do jeho kupé a navázali nezávazný hovor. Zjistili, že pán je podnikatel, jede z Německa a dlouhé služební cesty ho nudí. Bylo přirozené, že ho pozvali na partičku pokru a pán nabídku vděčně přijal. Netušil, že padl do rukou sehraných podvodníků, kteří ho brzy oškubali „dohola“ a připravili nejen o značnou částku v hotovosti, ale sebrali mu i doklady s kreditní kartou a tím ho „dorazili“. Než totiž mohl krádež ohlásit, jeho konto bylo prázdné.

To se nás netýká, ale jakou hořkost a kolik smutku jsme už zakusili, když nás někdo blízký zklamal, nebo se stali obětí zrady. My jsme tomu člověku tolik věřili, tolik pro něj udělali a on nás klidně „hodí přes palubu“. Takové zklamání bolí dlouho a nejednomu po něm zůstane ošklivá jizva na duši. Jak z toho? Bible radí: „Dávejte si pozor na to, jak žijete, abyste si nepočínali jako nemoudří, ale jako moudří; nepromarněte tento čas, neboť nastaly dny zlé…“

ERWIN KUKUCZKA