Kliknutím zvětšíteCeny nemovitostí se v České republice dostaly během posledních let na úroveň, na které začíná být bydlení ve vlastním pro řadu lidí nedostupné. Tempo růstu cen tuzemských nemovitostí patřilo v posledních letech k nejrychlejším v Evropě.
Podle analytického projektu Evropa v datech vzrostly ceny bytů a domů v České republice od roku 2010 téměř o třetinu, konkrétně o 31,8 procenta. Vyšší růst cen zaznamenali už jen Irové, a to o 33,3 procenta. Na třetím místě se umístilo Maďarsko (30,9 procenta).
Nedostupnost bydlení se nejvíce dotýká mladých lidí. Ti jsou stále častěji odkázáni na bydlení v podnájmu s několika jinými lidmi nebo u rodičů. Ukazuje se však, že i když pořízení vlastního bydlení mladým často připadá jako nesplnitelný sen, po bydlení pod vlastní střechou ve velké míře touží.
Ceny bytů už přestávají růst
Podle výzkumu agentury NMS Market Research pro stavební spořitelnu Raiffeisen chce v nájemním bydlení trvale žít jen sedm mladých respondentů ze sta. Téměř polovina dotázaných by pak ráda bydlela v novém domě. Starší byt po rekonstrukci se jako ideální jeví naopak jen 14 procentům mladých lidí.
Špatnou dostupnost bydlení v Česku ovlivňuje zejména vysoká cena nemovitostí a dostupnost hypotečních úvěrů. Dobrou zprávou pro mladé však je, že ceny bytů alespoň ve velkých městech už nerostou.
Podle statistiky je rozestavený rekordní počet bytů s dokončením v příštích dvou letech. Větší nabídka bytů by měla působit proti jejich dalšímu skokovému zdražení.
Při dnešních cenách vyžaduje pořízení nového bydlení pro mladé dlouhodobé plánování a často podporu ne-jen nejbližší, ale i širší rodiny. Ceny nových bytů v hlavním městě dnes ve většině případů překračují hranici sto tisíc korun za metr čtvereční, v Brně pak 76 tisíc korun.
„Lidé, kteří potřebují bydlet, a nechtějí dlouhodobě platit někomu vysoké nájemné, však nemají jinou možnost, než se zadlužit i při těchto cenách,“ konstatuje Ludmila Janočková z pražské realitní kanceláře Era Alka.
Bez úspor není hypotéka
Čárou přes rozpočet pro mnoho mladých rodin je omezení možnosti čerpat hypoteční úvěry.
Podle ukazatele Fincentrum Hypoindex byla ještě v roce 2016 průměrná úroková sazba hypoték 1,88 procenta. V minulém roce se pohybovala kolem 2,5 procenta a letos v lednu se přiblížila až ke třem procentům.
Přestože konkurenční boj tlačí úrokové sazby hypotečních úvěrů dolů a nyní se sazby pohybují pod hranicí 2,5 procenta, lidé se do bank nehrnou. Podle některých odborníků se zásadní brzdou jeví omezení, která zavedla ČNB s cílem zastavit nekontrolovaný růst cen bytů.
„Banky mohou od října 2018 poskytnout hypotéku jen zájemcům, jejichž zadlužení nepřekročí devítinásobek čistého ročního příjmu,“ upozorňuje Lucie Vernarová z poradenské společnosti Swiss Life Select. Měsíční splátka (včetně všech dalších dluhů) současně nesmí přesáhnout 45 procent čistého měsíčního příjmu žadatele.
Úvěry zlevňují, lidé na ně však nemají
Výjimku z těchto pravidel mohou banky poskytnout jen v odůvodněných případech, a to maximálně u pěti procent objemu úvěrů.
Přestože v prvním pololetí letošního roku úroky u hypoték trvale klesaly, zájem o tyto úvěry se drží v mezích. Velmi precizní údaje v tomto ohledu shromažďuje už od roku 2003 společnost Fincentrum. Její Hypoindex vypovídá o tom, že za prvních sedm měsíců letošního roku finanční instituce poskytly 43 489 hypotečních úvěrů za 99 miliard korun.
Oproti roku 2018 i oproti rokům předchozím, kdy hypotéky zažívaly zlaté časy, jde o značný pokles. Například od ledna do července 2016 si zájemci sjednali 62 881 hypoték v celkovém objemu 122 miliard korun.
3
Cestujeme
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
