Pole na rozhraní Orlickoústecka a Svitavska letos vydala o něco méně plodin než loni. Dokončení žní komplikuje počasí, proto družstvo shánělo posily, aby se sklizeň podařilo dokončit ve čtvrtek nebo v pátek.

Počasí zemědělce opět potrápilo, tropická vedra v době sklizně vystřídaly deště…
Zajímavé je, že největší propady a nejmíň mají sklizeno v úrodných oblastech, poměrně vyrovnaná sklizeň je naopak ve výše položených oblastech. Výnosy tam mají na úrovni loňského roku. Nepřízeň počasí tam je stálá, takže vlivy veder a srážek v době sklizně se tam moc neprojevily.

S kvalitou sklizně a výnosy jste spokojený?

Dešti dochází ke zhoršení kvality, takže letos je horší než loni. První pšenice, které jsme sekali, měly super extra parametry potravinářských pšenic. Sladovnické ječmeny jsme bohužel začali sklízet už po deštích, takže kvalita je nižší než loni. Řepka dala o jednu tunu míň z hektaru než loni. Nižší je i sklizeň pšenice, kde se výnos pohybuje nad 6,5 tunami. Poměrně vyrovnaným výnosem mne překvapily jařiny, plánovali jsme 5,6 tuny z hektaru a možná toho dosáhneme. Z ozimů bylo nejlepší krmné obilí tritikale, kříženec pšenice a žita, tam jsme byli skoro na hranici sedmi tun na hektar.

Jak je to s odbytem a cenami?
Je nejistota, kolik se sklidí a v jaké kvalitě. Obchodníci, kteří mají peníze, se zásobují, nesměle se ptají mlýny. My všechno skladujeme, snažíme se prodávat mimo žně, když se ceny ustálí. Poptávky byly velice zajímavé z Polska, řepka se blížila až k 9,5 tisícům za tunu, u krmného obilí cena vzrostla asi o dvacet procent. Potravinu jsme zatím žádnou neobchodovali, ale předpokládám, že kvalitní potravinářská pšenice by se měla pohybovat nad 4 tisíci za tunu. Co se týká sladovnických ječmenů, bohužel tu žijeme v nadnárodním vlastnictví našich rozhodujících pivovarů, které určují ceny. Před čtyřmi lety kupovaly za 8,5 tisíce z Francie a nám nechtěly dát 5 tisíc. Teď nás srazily na 3400. Myslím, že by měly přidat.