Práce v chovatelských stanicích je velmi náročná, a to nejen časově. Štěňata či kočky vyžadují dennodenní péči. Týká se nejen kontroly zdravotního stavu, krmení, úklidu, ale hlavně výchovy. Jedním z chovatelů psů je i žena, která si nepřeje být jmenována. Chová rasy anglických a amerických kokršpanělů. „Práce je vážně náročná. Zhruba tři týdny po porodu musí být štěňata pod dohledem dvacet čtyři hodin denně. Do pěti týdnů musím být neustále s nimi a kontrolovat je,“ uvedla.

Většina chovatelů nedoporučuje štěňata bez průkazu původu, protože chov není hlídaný. Pes s průkazem původu je víc finančně náročný, ale ne zas o tolik. Navíc se může účastnit výstav a chovatelé za něj ručí čtyřicet dva dní od prodeje. „I u papírových štěňat je možnost genetických vad. Fena před každým krytím podstupuje vyšetření, aby bylo vše v pořádku. U kokršpanělů prochází také vyšetřením očního pozadí,“ dodala chovatelka. Každá rasa má své specifické nemoci. Do genetických vad chovatelé nevidí. Je nutné si uvědomit, že padesát procent vlastností psů je dědičných a padesát procent jich štěně získá.

Chovatelé se i po prodeji zajímají o psy z chovu. Někteří si stanovují podmínky při prodeji. Jednou z podmínek například je, že štěně musí být v domě, nikoliv na zahradě. Neexistují pouze chovatelské stanice psů, ale i koček. Jedním z takových chovatelem je Libor Franík, který chová kočky již třináct let. „Chováme kočky rasy kurilský bobtail, ragoll, devon rex a ruská modrá. Kromě koček chovám také na zahradě klokany. Kolem nich je dost papírování, ale stojí to za to,“ uvedl Libor Franík.

Náročnost je značná. Kočka denně sní a vypije zhruba půl litru. Po projítí trávicím traktem je nutné vše uklidit, což zabere čtyři až pět hodin denně. S tím souvisí i kontrola stolice a zdravotního stavu kočky. Kočky jsou náchylné na virózy a jedná se někdy jen o hodiny, než nemoc napadne celý chov. „Pokud jsou i koťata, je situace horší, protože nemají vytvořeny protilátky. V případě nakažení může dojít k úhynu, takže je nezbytná dokonalá hygiena a čistota prostředí,“ objasnil Libor Franík. Veterinární péče se o takto nemocné kočky může vyšplhat do řádu desetitisíců korun.

Šlechtěná kočka může stát od několika tisíc do několika desetitisíců. „Například cena chovného kusu kurilského bobtaila je v Rusku dva tisíce eur. K tomu je nutno připočítat letenku za zhruba dvanáct tisíc korun a čtyřicet dolarů za přepravu jednoho kila živé váhy. A samozřejmě také veterinární průvodky, protože se jedná o dovoz mimo země Evropské uniie“ dodal chovatel Libor Franík. Člověk se podle Franíka musí hodně snažit, aby koťata nebo psy vůbec prodal. Z finančního hlediska jde spíš o drahé, i když jinak příjemné hobby, než o výdělečnou činnost zaručující chovatelům koček stálý příjem.