S blížícím se koncem roku rostou v regionu fotovoltaické elektrárny jako houby po dešti. Pardubický kraj na území kraje doposud udělil povolení 44 elektrárnám, které se rozprostírají na území větším než jeden a menším než 10 hektarů. Další, menší, rostou s povolením pověřených obcí.

Investoři, kteří do projektů šli s vidinou jisté návratnosti a pětiletých daňových prázdnin, proto s nevolí přijímají rozhodnutí vlády, kterou v úterý prošel návrh zákona o zdanění elektřiny vyrobené pomocí „fotovoltajek“ 26 procenty po dobu tří let. Opatření by se týkalo elektráren spuštěných do provozu loni a letos. Poslanci tak chtějí zabránit výraznému zdražení elektřiny pro domácnosti i firmy v příštím roce, které by bylo následkem podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Návrh nyní míří do Senátu. Česká průmyslová fotovoltaická asociace varuje před arbitrážemi.

Změna pravidel „v průběhu hry“ může způsobit problémy také regionálním provozovatelům elektráren. „Když jsme do projektu šli, měli jsme pocit, že to je projekt podporovaný státem. Šestadvacetiprocentní daň pro nás bude znamenat velké problémy. Navíc nevíme, co bude za tři roky. Nikdo z vlády negarantuje, že srážková daň bude jen na tři roky,“ upozorňuje Bohuslav Kroulík, jeden z jednatelů společnosti VVS Energo Verměřovice. Ta provozuje od května v zemědělském areálu na Moravě solární elektrárnu s výkonem 0,6 MW. Jestli rozhodnutí vlády nějak ovlivní stavbu elektrárny v Ústí nad Orlicí, zatím nechtěl Martin Lang, ředitel společnosti Tepvos, spekulovat. Elektrárna s výkonem 0,8 MW má být spuštěna do konce roku.

Otázka pro Bohuslava Kroulíka z VVS Energo

Co by zavedení srážkové daně znamenalo pro váš projekt?
„Mluví se především o srážkové dani, ale nejde jen o ni. Vláda zrušila daňové prázdniny na daň z příjmu po dobu pěti let, možnost odepisovat panely prodloužila z deseti na dvacet let. Udělala balíček, který bude mít výrazný finanční dopad do hospodaření společnosti. Naše firma si na projekt vzala úvěr z více než 80 procent se splatností 15 let. Zbývající část peněz jsme vložili do projektu z celoživotních úspor společníků. Abychom úvěr získali, požádali jsme o záruku státem vlastněnou Českomoravskou záruční a rozvojovou banku. Ta získala na tu záruku dotaci, takže stát vlastně na náš projekt získal dotaci z evropského fondu pro regionální rozvoj. O to víc nás překvapilo, že to takhle dopadlo. Minimálně po dobu tří let nebudeme mít žádné rezervy, navíc předpokládáme, že projekt budeme muset dotovat z osobních úspor, respektive osobních půjček. Skutečně nevíme, co bude dál. Jako fyzické osoby ručíme za poskytnuté úvěry i záruku ČMZRB veškerým osobním majetkem. Je to velká nejistota. Kdyby vláda zdanění prodloužila, nejsme schopni projekt dotovat a zkrachujeme. Se srážkovou daní projekt nevychází.“