Únorová nezaměstnanost se zastavila na rovných osmi procentech a další skok přišel v březnu. Osm desetin procentního bodu navíc znamená ve výsledku 6553 uchazečů o zaměstnání, z nich je 6384 dosažitelných.
Největší potíže jsou na Lanškrounsku
Meziměsíčně stoupl počet lidí bez práce o 548. Zatímco nově se zaevidovalo 1189 osob, tak 661 uchazečů bylo naopak z evidence úřadu práce vyřazeno. Přes pětačtyřicet procent nezaměstnaných tvoří ženy, je jich hned 3001. K poslednímu březnu bylo také registrováno více nezaměstnaných absolventů škol všech stupňů vzdělání, a sice 451. Meziměsíčně to znamenalo nárůst o 35 osob, v porovnání s březnem 2008 ale číslo stouplo hned o 205.
Nezaměstnanost činí v průměru necelých devět procent, jsou ovšem mikroregiony, které zmiňovanou hranici už výrazně překročily. Nejhůře je na tom ve srovnání se zbytkem Orlickoústecka Lanškrounsko. Region, který se kdysi pyšnil nejnižší mírou nezaměstnanosti, postihla vlna propouštění především ve velkých firmách. A zatímco v únoru tam činila nezaměstnanost deset a půl procenta, na konci března se vyšplhala již na 11,7 procenta. Nad desetiprocentní hranicí se drží také Českotřebovsko (10,4%) a Králicko (10,2%). „Nepředpokládáme v nejbližší době nějaké výrazné zlepšení situace, spíše naopak. Předpovědět další vývoj je těžké,“ přiznala Jitka Blanková z úřadu práce.
Příznivý není ani pohled na nabídku volných pracovních míst. Úřad práce v Ústí nad Orlicí jich k poslednímu březnu evidoval 409, v březnu loňského roku to bylo o 1328 míst více. Z hlediska uchazečů o zaměstnání klasicky převažují nekvalifikovaní pracovníci (1770), dále prodavači v obchodech (361), sekretářky a sekretáři (301). Největší poptávka je naopak po vyučených pracovnících obsluhujících stroje na výrobu plastových výrobků (40), zednících, kamenících a omítkářích (34), prodavačích (22) a řidičích autobusů (20).
(jp, re)
