Když Deník jako první nedávno informoval o záměru města prodat pozemek bývalého zahradnictví v zámeckém parku, vzbudil článek nevoli jak starosty Petra Fialy, tak například krajského radního Petra Šilara, kteří Deník obvinili z neobjektivnosti a neúplných informací. Deník přitom čerpal informace na základě upozornění vzbouřených obyvatel z oficiálních dokumentů města, z nichž mnohé zveřejnil na svém webu.

Investor couvnul

Nyní, necelé tři týdny od začátku kauzy, došlo k zásadnímu obratu. Jak Deník informoval starosta Petr Fiala: „Původní žadatel zrušil v minulém týdnu svoji žádost o pozemek se záměrem výstavby čtyřhvězdičkového hotelu s kongresovým centrem, na základě výzev k referendu, a jiná žádost nedorazila. Mé osobní pocity jsou rozpačité, Letohradu zůstane i nadále celých 16 hotelových lůžek na zámku a tím nabídka v cestovním ruchu kvalitnějšího ubytování končí, kromě asi čtyř penzionků po městě.“

Park není lhostejný

Záměr prodeje pobouřil občany natolik, že začali sbírat podpisy a usilovali o referendum. V pátek přípravný výbor odevzdal na 1300 podpisů, což je na šestitisícové město nezanedbatelná suma. Starosta předpokládá, že jakmile zastupitelstvo zruší záměr prodeje, pozbude referendum důvod. Eva Halbrštátová, jedna z hlavních iniciátorek petice, mu dává za pravdu, ale upozorňuje, že od referenda upustí až ve chvíli, kdy bude záměr oficiálně zrušen. Zájem občanů o park ale neskončí, chtějí se mu věnovat.

______________________________________________

Deník se v souvislosti s případným prodejem s několika otázkami obrátil mj. na Naděždu Pemlovou, vedoucí odboru kultury a památkové péče KÚ:

Vážená paní magistro,

občané Letohradu Deník upozornili na zastupitelstvem schválený záměr prodeje části zámeckého parku (st. p. č. 127/2 a p. p. č. 167/1 v k. ú. Letohrad) soukromému investorovi. Vzhledem k tomu, že byl zámecký park v roce 1964 vyhlášen jako součást zámku kulturní památkou (viz strategický plán města), občané jsou proti prodeji. Podepisují petici a chtějí referendum.

Obracím se proto na Vás, jako vedoucí odboru kultury a památkové péče KÚ, s několika otázkami:

Je běžné, že zastupitelstvo jakéhokoli města souhlasí se záměrem prodeje pozemku a nemovitosti, které jsou součástí kulturní památky a navíc obklopeny městskou památkovou zónou?
Je takový prodej vůbec možný? Pokud ano, jakými pravidly se řídí – ve kterém zákoně či jiném dokumentu jsou stanovena?
Posuzoval Váš odbor v souvislosti s výše uvedeným záměrem města studii nějakého soukromého investora na využití části zámeckého parku v Letohradu?

Zde jsou odpovědi: Letohrad

Ad1). Vlastník by se měl snažit zachovat původní areál zámeckého parku v celku. V Pardubickém kraji je tento záměr prodeje části zámeckého parku navíc v městské památkové zóně ojedinělý.

Ad 2) Prodej dotčených parcel, které jsou součástí nemovité kulturní památky „zámek Letohrad“ památkový zákon vlastníkovi umožňuje. Pouze v případě, jde-li o movitou kulturní památku nebo o národní kulturní památku, je vlastník povinen přednostně nabídnout kulturní památku ministerstvu kultury ke koupi (§ 13 odst. 1 památkového zákona – Právo státu na přednosti koupi kulturních památek § 13). Vlastník kulturní památky je dle § 12 odst. 2 pam. zákona (§ 12 – Oznamovací povinnost vlastníka kulturní památky) rovněž povinen předem oznámit každou zamýšlenou změnu jejího využívání obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností tj. Městský úřad v Žamberku. Dále si dovoluji upozornit, že stavba na parcele 127/2 není předmětem památkové ochrany.

Ad 3) Odbor kultury a památkové péče Krajského úřadu Pardubického kraje neposuzoval jakoukoli studii soukromého investora na využití zámeckého parku v Letohradu. V této věci nejsme přímo dotčeným správním orgánem, v dané kauze je to Městský úřad v Žamberku. Odbor kultury by se mohl k této věci (prvoinstančně) vyjádřit například v souvislosti se změnou územního plánu (MPZ Letohrad). Poslední změna územního plánu č. 3 se o tomto záměru změny využívání dotčených parcel nezmiňuje.