Nemoc způsobuje roztoč Varroa destructor, který se kvůli neobvykle teplé zimě přemnožil a způsobil katastrofu. Té se dalo podle vedení Českého svazu včelařů zabránit, pokud by včelaři důsledně dodržovali příslušné veterinární předpisy. Podceňování prevence vytýká včelařům i ministr zemědělství Petr Gandalovič.

Vyšší finanční podpora

„Do budoucna je nutné klást větší důraz na prevenci, aplikovat léčebné kroky. K úhynu včelstev v letošním roce v České republice došlo i přesto, že finanční podpory směřující do včelařství jsou vysoké, pro rok 2008 byla v rozpočtu původně vymezena částka přesahující 141 milionů korun,“ upozornil ministr a dodal, že vláda schválila mimořádnou dotaci 25 milionů pro postižené včelaře. Ti ale říkají, že pomoc jejich ztráty zdaleka nepokryje.
„Jedno nové včelstvo přijde zhruba na tisíc až patnáct set korun, chovatel by měl formou dotace dostat asi třetinu z této částky,“ vypočítal tajemník Českého svazu včelařů Miloslav Peroutka. Řadu včelařů tvoří navíc důchodci, kteří už s chovem znovu nezačnou.

Chovatelů včel v Česku ubývá, stále častěji se navíc musejí potýkat s včelími chorobami. Těmi nejčastějšími jsou varroáza, mor včelího plodu a nosemóza. Varroáza postihuje včelí plod a způsobuje, že včely se líhnou nedokonale vyvinuté. „U napadeného plodu se líhnou včely například bez křídel nebo se zakrnělým zadečkem. I v případě, že se včela vyvine normálně, velmi brzy uhyne,“ dodal Peroutka.

V okrese je varroáza, mor ne

Varroáza postihla i včelstva na Orlickoústecku, i když ztráty nebyly tak vysoké jako jinde v Česku. Podle Josefa Smejkala, předsedy základní organizace Českého svazu včelařů v Lanškrouně, na Lanškrounsku uhynulo asi 12 procent včelstev. „Deset procent je normální úhyn, takže to nebylo nic hrozného,“ uvedl. Zdejší organizace má přes dvě stovky členů, kteří působí v poměrně široké oblasti, do níž patří například Strážná, Tatenice, Čenkovice, Výprachtice nebo Třebovice. Podle předsedy se v oblasti vyskytuje varroáza, rozhodně ne mor. Situaci podle něj pomohla zlepšit léčba, kterou loni nařídila krajská organizace. O finanční podpoře včelařů postižených úhynem včelstev a její výši zatím včelaři mnoho informací nemají. „Nějaká podpora na zavčelení – na obnovu včelstev – byla přislíbena. Ale včelstvo stojí až tisíc korun za oddělek, záleží na finanční situaci včelařů, kolik si jich můžou dovolit koupit,“ uzavřel Josef Smejkal.

Včelaři v regionu na prevenci dbají

„Zatím nic nevíme, nějaké peníze snad ministerstvo uvolnilo, ale pravidla přidělování zatím nemáme,“ uvedl včelař Oldřich Krčmář ze Žamberku. V oblasti kolem něj byl úhyn vyšší, činil dvacet až třicet procent včelstev. Oslovený včelař nepopřel, že někteří podceňují prevenci.

„My nakupujeme přístroje na léčení, třeba aerosolem. Léčení nasazujeme v létě - v červnu, červenci a srpnu – a to například kyselinou mravenčí, což je přírodní produkt, jenž ničemu nevadí. Potom musíme vytočit med a nasazujeme gabon, to je vysloveně proti roztočům. Na podzim probíhá léčba Varidolem, a to fumigací nebo aerosolem,“ popsal Oldřich Krčmář.

ŠÁRKA MIKULECKÁ
MARTIN DOHNAL