Fosilních paliv bude časem akutní nedostatek a investice do moderních technologií - větrných elektráren, slunečních kolektrů a dalších vymožeností – se městům a obcím podle všeho vyplácejí. Učebnicovým příkladem může být Dlouhá Třebová, kde fungují hned dvě tepelná čerpadla a necelý rok také tři desítky kolektorů.

Investice se určitě vyplatila

Solární fototermický systém se rozjel v obci koncem září a podle slov starosty Dlouhé Třebové Jaroslava Kašpara je jeho provoz bezproblémový a výhodný. Třicet kolektorů je umístěno na střeše základní školy a zásobuje energií celý objekt.

„Nedávno nás navštívila kontrola fondu životního prostředí, aby posoudila zkušební provoz zařízení. My si ho nemůžeme vynachválit, zásobujeme s ním třeba školní kuchyň, tělocvičnu, dámské a pánské sprchy a mateřskou školu,“ uvedl starosta. Celkové investiční náklady projektu dosáhly částky dva miliony dvě stě osmdesát tisíc korun, z Rozvojového fondu Evropské unie šlo na systém o topném špičkovém výkonu 40kWt takřka milion šest set tisíc, ze Státního fondu životního prostředí bylo uvolněno tři sta čtyřicet dva tisíce. „Aby byla poskytnuta dotace, musí být návratnost celého projektu do deseti let. A o to nemám strach, vždyť v zimě nám kolektory dokázaly bez problémů ohřát vodu na pětatřicet stupňů, teď při pěkném počasí nestačíme vyrobenou energii ani zkonzumovat.“

Jak je na uvedeném příkladu vidět, obnovitelné zdroje mohou plnohodnotně nahradit tradiční postupy a starosta Dlouhé Třebové Jaroslav Kašpar s tímto názorem očividně souhlasí, nicméně zmiňuje jeden nezanedbatelný ekonomický aspekt: „Alternativní zdroje podporuji, do budoucna vidím pouze jediný problém. Na prvotní investici se prostředky sehnat dají, případné opravy ale něco stojí. Nám se to stalo letos u tepelného čerpadla, nevydržel u něj výměník a vyšlo nás to na dvě stě tisíc.“

Tepelná čerpadla byla raritou

Druhou moderní technologií, kterou se mohou Dlouhotřebovští pochlubit, je důmyslný systém dvou teplovodných čerpadel. Pro jeho provoz bylo využito vrtu, jenž existoval už od roku 1969, ale pro kontaminaci chemikáliemi nemohl být využit při zásobování obce pitnou vodou. Po osmnácti letech pak byla zpracována studie, která navrhla použít tařka devadesátimetrový vrt s vydatností šestadvacet litrů za sekundu k energetickým účelům. Unikátní nápad byl zařazen do série tzv. demonstračních projektů a jeho úspěšná realizace zabezpečila vytápění objektu základní školy, školky, tělocvičny a obecního úřadu.

„První tepelné čerpadlo se budovalo za pana starosty Halvy a šlo o správné rozhodnutí, úspora energie je i v současnosti obrovská. Druhé čerpadlo slouží k temperování kostela, jenž je v našem majetku, a je zároveň záložním, kdyby došlo k poruše prvního,“ upřesnil důležité informace starosta obce.
Manažerem projektu čerpadel a kolektorů je Petr Jaroš, kterého jsme požádali o podrobnosti k oběma systémům. I podle jeho slov znamenalo zavedení novinek v obci ohromnou úsporu energie a zároveň přispělo k ochraně životního prostředí: „Už ve zkušebním provozu solárního systému se ukazuje, že dojde k úspoře vypouštění CO2 do ovzduší v rozsahu třiceti tří tun za rok. Zařízení zároveň dobře slouží k enviromentální osvětě a vzdělávání s důrazem na využívání obnovitelných zdrojů energie pro žáky a veřejnost. Čerpadla využila vydatnost jinak nepoužitelného vrtu, geotermální energie zabezpečila vytápění hned několika objektů. Dá se říci, že asi dvě třetiny vyrobené energie jsou zadarmo. Vysvětlit princip celého zařízení je ale nesmírně obtížné,“ uzavřel Petr Jaroš.

Zaostává Česko ve využívání zdrojů?

Přestože se vláda pokouší výrobce elektřiny motivovat k využívání obnovitelných zdrojů prostřednictvím dotací a jiných výhod, Česko v tomto ohledu oproti zbytku Evropské unie spíše zaostává. Zatímco v rámci celé unie pochází z obnovitelných zdrojů asi třináct procent veškeré elektřiny, v Česku je to pouze necelých pět procent.

To je téměř čtyřikrát méně než na Slovensku, s výjimkou Polska nás pak předstihují všechny sousední státy. Nejvíce využívají obnovitelných zdrojů Rakušané, kteří takto vyrobí přes šedesát procent veškeré elektřiny. Nejvýznamnějším tuzemským zdrojem obnovitelné energie jsou vodní elektrárny. Jejich potenciál je však již prakticky vyčerpán.

„Očekáváme především rozvoj využívání biomasy. Zejména v elektroenergetice, výrobě tepla i v dopravě,“ odhaduje tiskový mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar.

Česká republika by podle Evropské unie měla do roku 2020 z obnovitelných zdrojů pokrýt dvacet procent spotřebované energie. „Většina této energie by měla pocházet právě z biomasy,“ říká Kašpar. Podle něj má však Česká republika velké rezervy především v úsporách energie. „Česká ekonomika je téměř dvakrát energeticky náročnější, než je průměr starých zemí unie,“ upozorňuje Kašpar.

JAN POKORNÝ
MARTIN DOHNAL