První je partner

Z výsledků výzkumu vyplývá, že dvě třetiny obyvatel (64 %) informují o své finanční situaci, tedy příjmech, výdajích i závazcích, nejčastěji svou manželku či manžela. Dvě pětiny obyvatel pak také své děti (42 %) a třetina obyvatel své rodiče (30 %).

Rodina představuje také nejdůležitější instituci, u které převážná většina lidí hledá finanční i citovou podporu. Čtyři z pěti lidí by se v případě finanční pomoci obrátili na svou nejbližší rodinu, tedy manžela, manželku či dospělé děti (83 %), tři z pěti lidí pak na své příbuzné (60 %). V případě citové podpory by lidé vedle rodiny hledali pomoc také u svých přátel. Zajímavostí je, že v tíživé finanční situaci by se lidé obrátili i na správu sociálního zabezpečení (62 %).

Lépe nezatajovat

Více než polovina lidí se domnívá, že pokud se někdo rozhodne neinformovat své blízké o svých finančních problémech, činí tak proto, aby je ochránil před svými problémy (60 %), či ze strachu, že touto informací zatíží další osoby a přidělá jim starosti (53 %). Zatajování těchto problémů má ovšem ve většině případů na rodinné vztahy spíše negativní vliv, kdy v polovině případů se mohou rodinné vztahy stát napjatější, je-li zadlužená osoba vystavena stresu, který má vliv také na její rodinu (49 %). V každém čtvrtém případě má nepřiznání dluhů za následek nedůvěru a slábnutí porozumění mezi členy rodiny (23 %).

Z výsledku výzkumu také vyplývá, že čtvrtina obyvatel již má osobní zkušenost s dluhy. Nejčastěji se s nimi svěřili svému manželovi, manželce či partnerovi (85 %), rodičům (39 %), kamarádům (39 %) či sourozencům (23 %) s tím, že od nich očekávali především citovou (46 %) a finanční podporu (27 %) a radu, jak své finanční problémy řešit (18 %). Každý druhý člověk se naopak snažil svou situaci zatajit především před svými spolupracovníky (46 %).

Ve třech čtvrtinách případů měla rozmluva o problematické finanční situaci podobu přiznání se (73 %) v rámci klidného rozhovoru s vysvětlením, jak problém vzniknul (56 %). V téměř každém druhém případě tato informace vztah nebo rodinná pouta posílila (46 %), ve třetině případů neměla na rodinné vztahy žádný vliv či je naopak oslabila (27 %). U téměř pětiny zadlužených osob se na jejich dluhy naopak nikdy nepřišlo (18 %).

„Z našeho průzkumu mimo jiné vyplynulo, že i osoby, které se do dluhů zatím nedostaly, uvažují a odpovídaly velmi podobně jako ty dluhově zainteresované. Více než dvě třetiny obyvatel (69 %) by byly rády, kdyby jejich finanční problémy zůstaly pouze v rodině a mohly je tak řešit společně. To potvrzuje také fakt, že by se tito lidé se svými finančními problémy nejčastěji svěřili svému partnerovi (88 %), dospělým dětem (53 %), rodičům (45 %) a sourozencům (35 %) a naopak by se je snažili zatajit před sousedy (92 %), spolupracovníky (83 %) či svými nezletilými dětmi (64 %)," uvedla Paulina Sapkowska, generální ředitelka společnosti KRUK. „Vedle rodiny by každý čtvrtý člověk (25 %) vyhledal odbornou pomoc také u finančního poradce nebo firmy zabývající se pohledávkami."

Převážná většina dospělých obyvatel Královehradeckého kraje se domnívá, že děti školního věku by měly být informovány o finančních problémech rodiny, neboť se tak naučí finanční zodpovědnosti (28 %) a uvědomí si, proč si rodina nemůže dovolit kupovat různé věci (28 %). Celých 81 % lidí dokáže svým dětem upřít různá potěšení, pokud mají finanční nouzi.

Rodiče a děti

Diskutovat se svými rodiči o vlastních finančních problémech je ochotna polovina dospělých dětí (52 %), neboť jsou zvyklé se v rodině dělit o radosti i starosti (25 %) a radit se ohledně financí (25 %). Třetina obyvatel se těmto diskuzím naopak vyhýbá, neboť rodičům nechce způsobovat zbytečné starosti (28 %).

Dvě třetiny dospělých dětí (66 %) by byly ochotny v případě finančních problémů přijmout od rodičů materiální podporu. Finanční podpora dětí přitom vyvolává u dospělých rozporuplné pocity: zatímco třetina lidí (38 %) se domnívá, že je štěstí mít někoho, na koho je spolehnutí, u čtvrtiny (25 %) to vzbuzuje negativní emoce, neboť by to podle nich měly být právě děti, které budou pomáhat svým rodičům. (bn)