Jelikož u něho došlo ke změně zaměstnání, nově je regionálním metodikem České florbalové unie, byl nucen tým opustit a předat do rukou nového trenéra. Sám se obrátil na ONDŘEJE SYROVÉHO, který nabídku přijal. V minulosti v klubu zastával mnoho funkcí. Byl nedílnou součástí velmi úspěšného týmu mužů, působil jako místopředseda, sekretář a přinášel do činnosti klubu mnoho nápadů.
Ondro, v klubu jste několik let nazpět působil, nyní jste se vrátil coby trenér týmu mužů, jaké jsou vaše pocity?
Pocity jsou prozatím výborné. Některé kluky jsem znal, další jsem poznal. Důležité je, aby florbal při úrovni, jakou hrajeme, a také s ohledem na předešlou sezonu, především přinášel zábavu a dobrý pocit z odvedené práce. Dále bych byl rád, aby se všichni těšili i na samotné tréninky. Pak totiž vše půjde mnohem snáz.
Chyběl vám florbal? Co jste říkal na nabídku, která od Jirky Typla přišla?
Začal bych druhou otázkou. Určitě jsem nepřemýšlel nad tím, že bych se do florbalového dění takto aktivně zapojil. A to vlastně byla i má první reakce na Jirkovu nabídku. Nicméně jsem si vzal čas na rozmyšlenou, zvážil jsem nějaká ta pro a proti a nakonec jsem si řekl, proč to nezkusit. Velký díl na mém rozhodnutí měly i pozitivní ohlasy hráčů, kteří mě znají. A jestli mi florbal chyběl? Já z florbalového světa nikdy vlastně ani neodešel, v mé práci je neustále její dennodenní součástí.
Uvidíme vás i na hřišti a nejenom na střídačce?
Nějaká krajní varianta, že bych se na hřiště podíval, pokud by byl nedostatek hráčů, existuje, ale můj hlavní plán a záměr, kterého se chci držet, je pomáhat klukům ze střídačky.
První liga za vámi, hned dvě výhry. Jak jste hráli? Zápasy vám určitě sedly…
První liga byla pro nás všechny vlastně spíš taková seznamovací, ale přesto jsme ji zvládli celkem dobře. Z výsledkového hlediska vlastně výborně – přivezli jsme dvě výhry. Předváděná hra se postupně třetinu od třetiny zlepšovala a především způsob, jakým jsme udolali Letohrad, mě mile potěšil. Tyto dva zápasy nám ale také kromě pozitivních dojmů odkryly i další prvky hry, které se budeme v průběhu sezony snažit vylepšit.
S týmem, který je tvořen jak hráči juniorského věku, tak mužskými stálicemi, jste už přes měsíc, takže jste měl možnost se seznámit. Jaká jsou očekávání do sezony, případně cíl?
Hlavním cílem, který jsme si s kolegou a kamarádem Mílou Morkesem, mým hrajícím asistentem, stanovili, bylo jednoznačně zapojit do týmu co nejvíce mladíků. Dále pak dostat do týmu radost z této krásné hry a díky tomu se pravidelně scházet v co největším počtu na trénincích. Pomocí společné práce se zlepšovat a jako tým posouvat. Jsou to postupné kroky, možná ne příliš vysoké cíle. Řekl bych to asi takto. Pokud na konci sezony bude minimálně co do složení stejný tým druhý nebo třetí, ale budeme vědět, že jsme si sezonu užili, já osobně budu spokojenější, než se v závěru sezony radovat z postupu v sedmi či osmi lidech. (typ)
