„Před finále jsme se samozřejmě každá soustředila na sebe. S Italy si ale před závody obvykle popřejeme štěstí,“ vyprávěla svěřenkyně Marka Jelínka. „Člověk bojuje, chce vyhrát, ale druhému nepřeje nic zlého,“ dodala. „Miki jezdí skvěle, jsme vyrovnaný. Jsou to férové závody. Za cílem mi gratulovala, a já bych udělala to samé, kdyby vyhrála ona.“

Žádná domluva prý nevznikla

Při pohledu na výsledky Světových pohárů trochu zarazí, že Samková ovládla sudé ročníky, Moioliová zase liché. Domluvené na tom ale prý nejsou. „Večer před závody jsem trochu dumala, které roky jsem globus vyhrála, a pak mi došlo, že teď je lichý rok. Byla řada na mně a zase to vyšlo…“ smála se.

„Ještě by to střídání mohlo vyjít na olympiádě,“ připomněl Jelínek, že Samková vyhrála v Soči 2014 a Moioliová v Pchjongčchangu 2018.

Italové prý konkurenci neodmítají. Důkaz? „I když věděli, že je pro ně Evka největší soupeřkou, umožnili nám na podzim trénovat na jejich trati. Bylo to v době, kdy nás jako občany země 'Best in covid' nepustili jako jediné do Švýcarska. Bylo to od nich krásné gesto a nic za to nechtěli. Neumím si představit, jestli může něco takového fungovat v jiných sportech,“ krčil rameny.

Trenér, brýle a problém s rouškou

Zkrácená sezona protkaná odvoláváním startů a nes-počtem testů se nehodnotí snadno. „Nebyl ani čas si rozmyslet, čeho chci dosáhnout, protože se řešily přejezdy a rušení letenek,“ vysvětlila Samková.

„Za to patří obrovský dík Jelenovi, který všechno organizoval. Nechtěla by být v jeho kůži,“ líčila dvojnásobná olympijská medailistka, která kromě prvenství v seriálu brala i bronz na MS.

A považte, co bylo pro kouče nejhorší. „Celou zimu s rouškou se mi mlžily brýle. Vůbec si nedovedete představit, jaké to je trénovat sport, který vlastně nevidíte. Ne, to je trochu nadsázka, ale na tuhle sezonu nezapomeneme. Byla absolutně výjimečná,“ usmál se.

„Tenhle globus je asi nejcennější, i proto, že je větší než ty předchozí,“ culila se Samková.