Talentovaná letohradská hokejbalistka se v polovině prosince vydala na dalekou štreku do západních Čech. RADKA KALOUSKOVÁ totiž v Dobřanech podstoupila další soustředění národního týmu juniorek do 20 let, jenž se připravuje na světový pohár. Ten vypukne na začátku července nezadržitelně se blížícího roku 2020, a to na Slovensku v Žilině.

„Soustředění hodnotím jako vydařené a za sebe mohu říct, že jsem si ho velice užila,“ praví s velkou radostí a odhodlaností na sobě i nadále pracovat Radka Kalousková.

NA FYZIČKU TO NEBYLO SNADNÉ

Zúčastnila jste se soustředění reprezentace juniorek do 20 let v Dobřanech. Co vše bylo náplní kempu a jednalo se o náročnou akci?

Hned po příjezdu nás čekal první trénink na hřišti a poté jsme se společně vydali do nedalekého hotelu Modrá Hvězda, kde jsme měli zajištěný oběd a kde jsme si na chvíli odpočinuli. Poté jsme se vrátili zpět na stadion, kde jsme měli další trénink a následně zápas s juniorkou Dobřan. Druhý den nás čekal pouze jeden trénink a pak už jsme se rozjeli zpátky k našim domovům. Soustředění bylo poměrně náročné na fyzičku, především první den.

Na přípravný kemp národního týmu se omluvilo dost hráček. Byli z toho trenéři zklamaní? A jak jste se vůbec na západ Čech sama z letohradských hráček dostala?

Trenéři určitě nebyli nadšení z toho, že nemohli vidět výkony dalších nových hráček. Za sebe ale mohu říct, že jsem si to s těmi, které dorazily, užila. Díky mé kamarádce a jejím rodičům jsem se do Dobřan dostala autem, takže mi to hodně ulehčili. Nazpátek jsme spolu jely vlakem.

Jak hodnotíte soustředění ze svého pohledu? Jste spokojená s výkony, nebo musíte nyní v zimní přestávce vyloženě na něčem zapracovat?

Soustředění hodnotím jako vydařené. Seznámila jsem se se spoustou nových a super holek. Myslím si, že můj výkon byl průměrný. Je těžké se sama hodnotit a nevím, jaká jsem v očích trenérů, kteří mě pozorovali. Dala jsem do toho všechno a vím, že na sobě musím dále makat!

V rámci soustředění jste sehrály i přípravné utkání s juniorským výběrem Dobřan. Prohrály jste 3:7, ale na dívčí tým to je obdivuhodné. Jak zápas z vašeho pohledu probíhal? Měly jste s holkami chvílemi třeba i navrch?

Do zápasu jsme šli s tím, že budeme makat na sto procent a že v něm chceme vyhrát, bohužel nás kluci přehrávali. Byl to těžký duel a navrch jsme určitě neměli.

Co vám po celé víkendové soustředění a během zápasů trenéři kladli na srdce?

Že musíme hrát a trénovat s kluky, nejlépe s dorostem. Hrát za starší žáky nebo ženy nestačí. Všeobecně, ať na sobě makáme ve všech směrech.

OCENĚNÍ OD MĚSTA JE VELKOU MOTIVACÍ

Před svátky jste byla oceněna starostou města Letohrad za výbornou reprezentaci města na mezinárodní úrovni, protože jste se v létě letošního roku stala mistryní světa juniorek do 18 let. Potěšilo vás toto ocenění hodně a motivuje vás do další hokejbalové dřiny?

Ano, moc mě to potěšilo a určitě mě to dost namotivovalo dál na sobě pracovat.

Starším žákům, za které mimo jiné nastupujete, se moc nedaří. Mají ale hodně mladý tým. Vy patříte mezi tahouny, je dívčí a chlapecký hokejbal hodně rozdílný?

V kategorii starších žáků se nám zatím opravdu příliš nedaří, věřím ale, že když na sobě budeme makat a hrát jako tým, že se to může zlepšit. Rozdíly mezi dívčím a chlapeckým hokejbalem vidím především ve fyzické síle.

Během podzimní části jste na střídavý start posílila ženský tým z moravského Kyjova. Co vás přivedlo do tak vzdálené destinace?

Do Kyjova jsem se rozhodla jít, protože tam jsou holky, s kterými se znám a kamarádím už delší dobu. Myslím si, že máme skvělý tým, který by mohl získat medaile na závěrečném ligovém turnaji.

Je velkou motivací probojovat se do národního týmu juniorek do 20 let, který se v červenci příštího roku představí na světovém poháru v Žilině na Slovensku?

Moc bych se chtěla probojovat na světový pohár a udělám pro to všechno, co bude v mých silách. (fč, rh)