Závodit po osmdesátce už moc atletů nezvládne, jak se vám běželo?
Trať jsem zaběhl za dvacet tři minut, to znamená o minutu lépe než před rokem. Běželo se mi dobře. Nevzal jsem si tedy tretry, protože jsem myslel, že bude málo sněhu. V některých místech by mě tretry ještě popohnaly o pár sekund dopředu. Nízká teplota mi ani moc nevadila.

Je běhání a podobné otužování receptem na vaši vitalitu a dobré zdraví?
Bohužel jsem se začal otužovat až v šedesáti letech, říká se, že je to pozdě. Ale mám své vzory, Nykodéma a pana Nicka, který plave ještě v pětadevadesáti, tak se o to chci pokusit. Ale moc už mi to nejde (úsměv).

Na Andrlův Chlum pokolikáté?
Počtvrté. A když se dožiju a budu zdráv, určitě příští rok přijedu znovu. Je to můj rituál, už neběhám silvestrovské závody, ale raději ty novoroční. V nich mám šanci proti těm, kteří moc oslavovali Silvestra (smích)! Protože já slavím skromně a uvážlivě, už se mi to několikrát vyplatilo.
Kolik podobných akcí během roku stihnete?

Loni jsem měl asi čtyřicet startů. Někdy v jednom dni i dva. Třeba jsem skákal trojskok a běhal patnáctistovku na evropském šampionátu.
Počkejte, vy jste letos startoval na evropském mistrovství?

Letos to byl můj životní vrchol,zúčastnil jsem se mistrovství Evropy veteránů v Lublani. Získal jsem tam zlatou medaili v běhu na deset kilometrů, dvě stříbrné v trojskoku a „stýplu“, poslední byla bronzová v běhu na pět kilometrů. A té si kupodivu vážím nejvíc, byl to boj až na cílovou pásku.

Co máte teď dále v plánu?
Odpoledne ještě budu startovat za Sokol Hradec Králové a plavat v Labi v Pardubicích! (rozhovor vznikl v sobotu po doběhnutí Jiřího Soukupa do cíle – pozn. aut.)

(jp)