Skikros je poměrně drsný lyžařský sport, přestože jde o disciplínu akrobatického lyžování. Stanley Hayer, bývalý český reprezentant, o něm prohlásil, že je jako hokej. Lyžaři při skikrosu sjíždí hromadné trať na které jsou vytvořeny umělé překážky. Často nebývá nouze o nebezpečné pády. LUCIE BAIEROVÁ z Českých Petrovic je mistryní České republiky v této obtížné disciplíně mezi ženami, i když je stále ještě juniorka. Letos se umístila dokonce na čtvrtém místě v Evropském poháru.
Stále jste ještě v juniorském věku a jste nejlepší skikrosařkou u nás, to není taková konkurence?
Ano, konkurence je celkem malá, v České republice moc lidí skikros nejezdí. Ale že bych neměla u nás s kým závodit, tak to zase ne.
Jak se stane, že člověk a tím spíš žena, začne dělat skikros?
Dříve jsem dělala alpské disciplíny. Skikros mě ale postupem času zaujal víc. Je při něm daleko více adrenalinu. Nepřešla jsem na něj ale ze dne na den, dělala jsem sportovní aerobic a potom jsem vrátila k lyžování, ale ne už do alpského lyžování, ale do skikrosu.
Takže jezdit jenom mezi brankami byla nuda…
Ano, s nimi se nemůžu strkat (úsměv).
Při vašem sportu potřebujete hodně ostré lokty, máte je, i když z nohou sundáte lyže?
Ne, to zase ne. V soukromí to tak není.
Může vás vůbec bavit sjet si „jen tak“ sjezdovku, vyrazit si na kopec zalyžovat?
Ale jo, v té dráze je to ale rozhodně lepší.
Není váš sport „trochu“ nebezpečný?
Ano hodně, ke zraněním tady máme velice blízko.
Máte možnost se alespoň nějak speciálně chránit?
Ne, máme pouze helmy a ochrany páteře. To je celé. Sama jsem před dvěma lety utrpěla otřes mozku. Při našem sportu jsou zranění vážná a je jich hodně, ale naštěstí mě zatím nic vážnějšího nepotkalo.
Za dva roky bude olympiáda ve Vancouveru, jak vidíte vaše šance se tam dostat?
Ráda bych se tam dostala. Ale když se Skikros stal olympijským sportem, je jasné, že vzroste ve světě konkurence. Je to ale určitě můj sen.
Do kolika let se dá Skikros dělat?
Dokud vydrží zdraví. Ale do nijak vysokého věku se náš sport dělat nedá. Nebo dá, ale už jenom pro zábavu. Ne proto, aby se jím člověk živil.
Jak vypadá váš trénink?
Vyrážíme s reprezentací do Rakouska na ledovce. Jezdíme většinou obří slalom a občas nám trenér postaví nějaký skok, boule nebo vlny.
Máte kromě toho, že je vás na trati více i jiná specifika oproti alpským lyžařům?
Nesmíme mít kombinézy. Když mi rozhodčí kontrolují kalhoty, musí tam být čtyři centimetry volnost, jinak hrozí diskvalifikace. Máme jinak danou délku lyží i rádius.
A tréninky se v něčem liší, máte nějaké speciální prvky?
Hodně se trénují skoky. Není ale moc časté, že by se na tréninku stavěla závodní trať.
Zima končí, začíná vám doba odpočinku, nebo se připravujete i přes léto?
Máme suchou přípravu. Jezdím na kole a na kolečkových bruslích. Jezdím i na travních lyžích a pochopitelně běhám.
Neděláte závodně přes léto i jiný sport jako doplněk k lyžím?
Závodně ne, ale chtěla bych si skočit například padákem.
Nyní máte po sezoně, plánujete už i tu následující?
Ještě ne. Zatím se stále vzpamatovávám z té skončené. Určitě bych ale chtěla jet každý závod evropského poháru a potom i nějaké závody světového poháru.
