Michal Šlesingr je zpět ve Světovém poháru. A přiznává, že téměř dvouměsíční období o samotě, bez týmu a bez závodění nebylo jednoduché. Skvělé výsledky ze Světového poháru v Oberhofu jsou proto pro třicetiletého reprezentanta příjemnou odměnou. „Nejhorší to bylo zpočátku, kdy jsem nemohl trénovat, ani závodit. Úplný psychický teror," vzpomíná na virózu a následný zánět průdušek.
Novou krev do žil mu vlila až dvoutýdenní příprava v Pokljuce. Do Slovinska jej odvezl kamarád Jirka Faltus, ale pak už se o sebe musel postarat sám. „Nikdo tam se mnou nebyl. Do Pokljuky však jezdíme za přípravou často, a tak už tam máme i spoustu známých. Úplně strašné to tedy nebylo a mohl jsem se plně koncentrovat na trénink. Navíc jsem byl denně po skypu ve spojení s rodinou," dodal. Manželka, známí i méně známí mu moc pomohli. „Spousta lidí se mi snažila dodat optimismu a to bylo příjemné," těšilo českého reprezentanta.

Návrat ke kořenům

Postupně se rozjezdil, nabíral vytrvalost, přidával sílu i rychlost. Ve druhé polovině prosince se pak přemístil do rakouského Obertilliachu, kde už pobýval s rodinou. A navíc netrénoval sám, ale často společně s českými juniory i pod vedením svého někdejšího kouče Vlastimila Vávry. „To už bylo mnohem veselejší. Věděl jsem, že období, kdy jsem se na biatlon díval jen v televizi, už mám za sebou," uvedl Šlesingr.
Jeho slova navíc potvrdilo vítězství v Alpen Cupu.
Je přesvědčený, že se dokáže dobře připravit na vrchol sezony, olympijské hry v Soči. Zvláště, když o ten minulý – mistrovství světa v Novém Městě na Moravě – právě kvůli nemoci přišel. „Myslím, že smůlu už jsem si vybral na celý další olympijský cyklus," dodává s optimismem v hlase.

Milé překvapení

Od startu ve Světovém poháru v Oberhofu nevěděl zpočátku, co čekat. „Jsem mile překvapen, i když to hodně bolelo, zvláště ve stíhacím závodě," vzpomněl sobotní klání. „Měl jsem co dělat, abych se s těmi borci udržel," řekl po závodě. Před nedělním závodem si chtěl hlavně dobře odpočinout a doufal, že to bude běžecky lepší.
Šlesingr předvedl v hromadném závodě velmi kvalitní výkon. Po úvodní položce, kterou zvládl čistě, dokonce krátce figuroval na třetím místě. Pak ale vždy jednou chyboval. „Po dlouhé pauze zaviněné nemocemi to byl pro Michala třetí start v řadě a už toho měl opravdu dost. Cením si však toho, jak se dokázal vypořádat nejen s únavou, ale i s náročnou tratí a velmi těžkými podmínkami. Cílem projel s hlavou nahoře," řekl trenér Rybář. Šlesingr doběhl do cíle na 19. místě.
Teď bude především důležité, aby letohradský biatlonista zůstal zdravý a nic jej neomezovalo v přípravě na vrchol sezony. „Nepředpokládám, že budu mít vrcholnou formu po zbytek sezony, ale pevně věřím, že na olympiádu v Soči se dokážu připravit. Času je stále dost a dost," je přesvědčen Šlesingr.

Dva nesklopené terče se vysmívaly reprezentačnímu kolegovi Ondřeji Moravcovi po první položce nedělního závodu s hromadným startem. Český biatlonista se usadil až na poslední 29. pozici. „Když jsem se na trestném kole otočil, viděl jsem, že za mnou už nikdo není. ´A je to v pytli´, pomyslel jsem si," připomněl kritický okamžik závodu, který se v té chvíli už odehrával bez Rakušana Edera. V tu chvíli by si prý na konečné páté místo nevsadil. „Koncentrace na úvodní střelbu nebyla taková, jak měla být," dodal později a přiznal, že první ránu vystřelil vlastně omylem. „Škrtnul jsem si prstem nechtěně o spoušť."

Kolo za kolem vpřed

Na trati však opět běžel ve výtečné formě jako při sprintu a stíhačce. Tam měl čtvrtý resp. třetí nejlepší běžecký čas. „Když jsem přijel na další položku, čelo závodu ještě stále bylo na střelnici. To mě uklidnilo, už jsem nepanikařil a dobře se zkoncentroval," dodal Moravec. Kolo za kolem se blížil čelu závodu a do závěrečného okruhu už vybíhal dokonce jako čtvrtý.
„Jenže v posledním kole mi už chyběla forma z předchozích dnů. Když nastoupil Tarjei Boe, už jsem neměl fyzické ani morální síly jej stíhat," líčil. V pátek a sobotu byly navíc jeho oporou lyže, v neděli tomu bylo naopak. „Tam, kde jsem si v sobotu odpočal ve vajíčku, odpočívali jiní dnes a já jsem už musel tvrdě pracovat. V závěru mi pak ty síly scházely, " byl Moravec mírně zklamaný.
Sníh byl špinavý, mokrý a na mnoha místech ležela voda, kterou si lyže přisávala. „Je mi jasné, že vybrat a připravit lyže do takových podmínek, je trochu loterie. Minule to vyšlo dnes, ne. To se stává. Spíše mě mrzí, že z té kamenité trati mám lyže úplně zničené," dodal smutně.
Konečnou pátou příčku považuje za kvalitní výsledek. „Přál jsem si skončit do desátého místa, takže umístění mezi nejlepšími pěti je nadplán," dodává. Vydatný bodový příděl jej navíc posunul už i do první desítky průběžné klasifikace SP. (bed, tjh)