V současné době se věnuje spíše rallye. Závody v Ústí nad Orlicí si ale nenechá ujít a každoročně přijíždí bratra a otce podpořit a pomáhá s přípravou závodních speciálů jako mechanik.
Co si pamatuji, tak poslední roky jste do Ústí jezdil spíš jako mechanik a zajišťoval jste zázemí v depu. Jak to tedy vypadá s vaší závodnickou kariérou?
Jezdíme celá rodina. Průběžně se střídáme, jeden dělá třeba mechanika a ostatní se vozí. Ale samozřejmě nejsem mechanik, hlavní mechanik je taťka. Já se snažím pomáhat, ale nemít taťku, tak nevím, jak to budeme dělat, protože ani já ani brácha už na přípravy nemáme v dnešní době tolik času a o všechno se stará tatík. Já jsem se začal v poslední době soustředit na rallye. Krátké kopce mne už nějak moc nebaví. Takže na Ústeckou 21 jezdím spíš jako mechanik a šetřím síly a peníze a všechno na soutěže.
Co vás vedlo k přechodu z vrchařských závodů právě k rallye?
Přijde mi to zajímavější z toho pohledu, že když jsem jezdil kopce, tak se jich jezdilo zhruba pět, šest, okruhy byly jen dva a měl jsem pocit, že je to pořád stejné a chtěl jsem změnu. Když jedu soutěž, tak je opravdu každá soutěž jiná. Mění se povrchy, je to daleko záživnější. Mám z jízdy daleko více pocitů a daleko víc si to užiju. Je pravda, že to stojí daleko více peněz a auto se opotřebovává, ale říkám, že je pro mne lepší jet třeba jednu soutěž, než čtyři kopce. Dává mi to víc. Je ale pravda, že na závodech do vrchu je větší pohoda. Člověk vyjede kopec, popovídá si s ostatními jezdci, opeče si klobásy. Řekl bych, že je to více pohodovější.
Proč si závody v Ústí nenecháte ujít a každoročně sem přijíždíte, byť ne jako jezdec?
Ústí mám rád, moc se mi líbí. Myslím si, že to je jeden ze dvou nejhezčích kopců, co se u nás jezdí. Ten druhý je Šternberk. V Ústí je navíc plus ještě kulturní vyžití. Snažíme se nevynechávat tenhle závod.
