S Michalem Krčmářem jste kamarádi. Už jste se smířil s tím, že mu přenecháte pozici lídra?
Je jasné, že je Michal jedničkou. Loni měl lepší výsledky než já. Já mám za sebou nejhorší sezonu za šest let a všechno je pro mě jednodušší. S klidným srdcem se pozice lídra vzdám. (směje se) Ta nálepka je dost složitá, tlak je veliký. To ale neznamená, že se nebudu snažit podávat co nejlepší výkony.

Jak byste zhodnotil přípravu na novou sezonu?
Mám pomalu strach, jak šlo všechno hladce. Sám bych nevěřil, že ve svém věku ještě zažiji pocit, že mě baví trénovat. Minimálně poslední čtyři roky už jsem přípravu těžce kousal. Sám se sebou jsem byl opravdu spokojený a dala mi pocit klidu do nové sezony. Zatímco loni jsem jenom doufal. To bylo slovo, které jsem používal neuvěřitelně často. Nyní mohu říct, že věřím.

Nejste první, kdo si pochvaluje lepší atmosféru v týmu. Je opravdu tak rozdílná?
Ještě nikdy jsem nezažil, aby tým tak dobře fungoval. Kádr je mnohem menší, je nás vlastně jen sedm, takže máme oproti loňsku poloviční počet. Navíc jsme byli rozděleni, s holkama jsme jeli jen na dvě soustředění. Změny si nemohu vynachválit. I Bleky (trenér Zde-něk Vítek pozn. aut.), který k nám přišel od holek, v nové roli neskutečně ožil. Já ho znám ještě z doby, kdy jsme spolu závodili. Je na něm vidět, jak ho práce baví a je do ní zapálený.

Sezona má z pohledu českého biatlonu vrcholy především v závodech v Novém Městě a na mistrovství světa. Souhlasíte?
Dá se říci, že ano. Přede dvěma lety byl svěťák v Novém Městě také před Vánocemi, takže tento model už známe. Závody doma jsou vždy přidanou hodnotou a každý z nás do nich dá maximum. Hodně totiž dělají fanoušci a atmosféra, která člověka donutí k nadstandardnímu výkonu.

A mistrovství světa?
To je pochopitelně také sledovaný podnik, na němž se chce každý vytáhnout. Pokud však závodník cílí na celkové hodnocení Světového poháru, což už jsem také párkrát zažil, musí mít maximálně stabilní výkonnost. Především ve střelbě, ale jednoduché není ani po fyzické stránce vydržet ve formě celou sezonu. Podle výsledků je postupem času možné osobní cíle přehodnotit, ale to bych moc předbíhal.

V létě jste prožili povedený světový šam-pionát. Mohou vám výsledky psychicky pomoci do zimní sezony?
Těžko říct. Už jsem zažil sezonu, ve které jsem vyhrál letní mistrovství světa a pak byla dobrá i zima. Když jenom trénujete a jedete republikové mistrovství, jde o takový závod, který si můžete udělat na každém soustředění. Při úspěchu na mezinárodních závodech si alespoň ověříte, že vaše příprava jde správným směrem. Jedná se spíš o motivační prvek do další práce.

Ubývá závodů na delší distance, televize si žádají kratší a rychlejší závody. Není to pro vás vzhledem k věku nevýhodné?
Je pravda, že na dlouhých tratích má člověk větší šanci, pokud není zrovna extra silný v běhu. Trend je ale jasný. nejdůležitější závody jsou sprinty, v nichž si zajišťujete i účast na startu pro další den. Beru to tak, jak to je. Koncentruji se na každý start. Jestli jde o sprint, nebo vytrvalostní závod, je mi v podstatě jedno.

Věříte, že se vás bude týkat celý olympijský cyklus s vrcholem v Pekingu?
Určitě ne! (důrazně vrtí hlavou) Je na beton, že do Pekingu už nepojedu.