Jedna ruka neví, co dělá druhá. Jedna staví, druhá bourá...

Facka rozesmáté tváři

Všude kolem sebe slyšíme: Moje dítě nechce sportovat. Neustále se válí u počítače. Udělejte s tím někdo něco! Ano, začalo se konat. Od začátku přírody samozřejmá věc, jako pohyb na čerstvém vzduchu, se najednou masivně podporuje na všech frontách.

Ke spolupráci, jak znovu naučit děti sportovat, se lanaří slavná jména. A ruku v ruce se tím vynakládají na tuto reklamní činnost nemalé finanční prostředky. No a když už všem těm obětavým trenérům a funkcionářům začne po letech úbytku či stagnace růst mládežnická základna, přijde okamžitá facka. Jako v případě pozastavení dotací z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Kvůli korupční aféře.

Sport nebo levné pivo?

O některou finanční podporu jako v případě dotací na sportoviště asi přijdou žadatelé úplně. Ostatní finanční injekce se zpozdí. Jak se to asi projeví v klubech? Není na výplaty, není na pronájem. Tudíž nebude mít kdo děti trénovat a ty nebudou mít kde sportovat.

Pokud to takhle půjde s podporou dětí a mládeže dál, tak už čelní představitelé státu nebudou moct živit své volební preference na úspěších českých sportovců. Protože jednoduše žádné nebudou, respektive nebude nikdo, kdo by se o ně zasloužil. Na druhou stranu možná jim to nevadí. Stačí, když udělají jiné populistické gesto. Třeba zlevní pivo nebo jízdné…

Nejsmutnější na tom všem je jedna věc. Zatímco ve smyšlené obci Kocourkov měli obyvatelé IQ houpajícího koně či bublajícího bahna, tak v České republice lidé na důležitých místech, kde se rozdělují peníze, jsou v lepším případě vychytralí prospěcháři…

Tělocvičná jednota Sokol Chrudim:
Chrudimský Sokol měl svoji historickou sokolovnu, snažil se ji provozovat sám, ale bez placených odborníků, jen se spoléháním na ochotu členů a jejich známých to prostě nešlo. Domluvil se s městem, které tělocvičnu od Sokola převzalo a ze Sokolů se stali nájemci. Hospodářka chrudimského Sokola Nina Nováková říká, že žijí systémem korunka ke korunce, ale že rozhodně nejsou v problémech, které by mohly končit nějakým koncem.

„Máme výhodu, že skládáme nejrůznější dotace z nejrůznějších zdrojů. Pro nás jsou největší zátěží nájmy. Například naše župa teď vyhlásila dotace na soutěže v jednotlivých odvětvích. Z toho určitě budeme něco mít, takže to sportovcům ulehčí. Něco dostáváme z kraje a hlavní je, že nás podporuje město. Tam si výši dotací neurčujeme, město to má rozdělené a my to respektujeme.“

V Chrudimi jsou aktivní třeba sportovní gymnastky, které jsou ve sportovní hale v Chrudimi zvyklé, ale přece jen už dnešní podmínky chtějí něco jiného. Starosta Chrudimi Petr Řezníček má jasnou představu o nové hale, která by měla v Chrudimi vyrůst (místo a záměr už jsou snad na papíře). Hospodářka Sokola Nina Nováková: „Zcela náhodou jsme se o tom dozvěděli na naši sokolské valné hromadě, protože tam byl jako host někdo z města. Nikdo s námi zatím nemluvil, ale teď nás město vyzvalo, abychom se k tomu vyjádřili. Je to dobře, protože právě sportovní gymnastky mají trochu jinou představu o tom, jak by měly podmínky v hale pro gymnastiku vypadat. Pak by sport ve městě zase pokročil.

Pro nás je největší problém s dotacemi z ministerstva školství v tom, že vždycky čekáme, jak budou vypadat podmínky. Loni jsme čekali také, ale dotace jsme dostali a nebyly s tím žádné problémy. Letos je to stejné, čekáme, jak to dopadne, žádali jsme loni a zatím nevíme, ještě je brzo. Ale na druhou stranu – my jsme zvyklí, protože nájmy musíme platit, i když nejsou dotace. Musíme si pomoci sami, vybíráme příspěvky, ale samozřejmě, to by nestačilo, důležité je, že nás podporuje město a že jsou i jiné dotace než jen ministerské.“

FbK Orlicko - Třebovsko z.s.:
Že by nic do pokladny florbalového klubu nepřiteklo? Kdepak. Ničím takovým se nemuseli funkcionáři klubu, ve kterém jsou oddíly od nejmenších dětí až po dospělé, zabývat. Dotační peníze MŠMT putují na konto pravidelně. „Co se týká dotačního programu Můj klub, nebo co bylo roky předtím v programu osm, tak jsme vždy finance dostali. Dostali jsme i nyní, tudíž musím říci, že jsme spokojení,“ říká s potěšujícím tónem hlasu předsedkyně klubu Renáta Typlová. „Vůbec nás to neomezilo,“ odpověděla k otázce ohledně pozastavení dotací. „My se snažíme všechno dělat průběžně a včas, možná proto jsme byli vyhodnoceni kladně a peněz jsme dostali ještě více, než jsem si myslela. Nikde není vidět, kolik se na jednotlivé členy nebo hráče dostává, ale co nám bylo přiřknuto, je velmi dobré,“ dodává s úsměvem ve tváři Renáta Typlová.

Přesto si klub pochopitelně shání finanční prostředky i dalšími způsoby. Jinak to ani nejde. „Máme tři cesty. První jsou příspěvky členů, pak jsou to dotace z města a kraje. Kde můžeme žádat, tak žádáme. A třetí jsou sponzoři a také reklama. Jinak to ani nejde,“ doplňuje. „Na městech nám vycházejí vstříc pravidelně. Z kraje nedostaneme vždy všechno, na co si požádáme. Teď jsme žádali na tři části a dostali jsme peníze na jednu,“ vyjádřila předsedkyně klubu.

Volejbalový oddíl TJ Lanškroun:
„Nepřišly peníze na údržbu, ale finanční prostředky na mládež v pohodě chodí,“ nastínil předseda klubu Libor Tomiška. „Nemáme s tím nyní problém,“ dodává. Jediné, s čím měli v oddíle problém, bylo zrušení programu deset, který se týkal údržby. Lanškroun má antukové kurty, jež potřebují velmi častou péči. O halu se stará město. „Děláme to z peněz klubu. Máme tam reklamní plochy. Jednou za dva roky koupíme antuku a povrchy kurtů upravíme. Co se týká naší haly, kde hrajeme, tam se staráme jen o drobnosti, větší zásahy jsou v kompetenci města,“ uvádí Tomiška. „Jsem rád, že nás to výrazně nepostihlo,“ uzavírá Libor Tomiška.

Hvězda Pardubice z.s. - atletický klub:
Pozastavení dotací z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy se u nás projevilo v pozdějším vyplacení peněz. To bylo nepříjemné hlavně v polovině roku, kdy jsme očekávali, že peníze již přijdou a ono ne. Museli jsme proto omezit výdaje a nákupy potřebného vybavení. Mzdy trenérům jsme museli vyplácet se zpožděním i dva měsíce. Co se týče zastavení dotací od státu na opravu sportovišť a tělocvičen, to není téma pro nás. Dotační titul, o který jsme na MŠMT žádali totiž, není určen k těmto účelům. Dle nastavených pravidel nespadáme do skupiny subjektů, které mohou o dotační titul zaměřený na sportoviště žádat. Pravdou ale je, že atletickému stadionu by státní peníze pomohly. Městský atletický stadion je ale v majetku města Pardubice, nicméně správa je díky dlouhodobému pronájmu na našem subjektu. Tedy na Hvězdě Pardubice,“ připomíná předsedkyně tohoto spolku Iva Toušová.

„Dotace města Pardubic nepokrývají celkové náklady, a proto je nutné hradit rozdíl z jiných prostředků. Chybějící částku se snažíme pokrýt z vybraných členských příspěvků, darů, příjmů z reklamní činnosti. Finance sháníme, kde se dá. Část našeho rozpočtu tvoří příjmy z dotačních titulů od města Pardubice a od krajského úřadu Pardubického kraje. Velkou měrou se na činnosti klubu podílejí i dotace Českého atletického svazu, které jsou však závislé na výsledcích klubu v předchozí sezoně. Naši činnost bychom nebyli schopni vykonávat ani bez podpory našich reklamních partnerů,“ děkuje na dálku bývalá vrhačka, která s Hvězdou spojila celý svůj život.

„A je tu ještě jedna věc. Většina dotačních titulů je vyhlašována na činnost, tzn. sportovní vybavení, dopravu na soutěže, pronájmy tělovýchovných zařízení a mzdy a odměny trenérů. Chybí nám tedy finanční prostředky na zajištění personálu, který se stará o provoz. Tedy úklid, na správce a organizačního pracovníka. Protože bez tohoto pomocného personálu není možné celý areál i klub spravovat a provozovat. Navíc získat dotace jakékoliv dotace je strašně složité. Když jsem poprvé viděla, co to obnáší, řekla jsem si, že to nemůžeme zvládnout. Jenže nám nic jiného nezbývalo. Administrativní zátěž pro kluby se ale za poslední tři roky významně zvýšila. Ke všemu je zapotřebí čím dál více dokumentů, a to i opakovaně to samé. Formuláře se každý rok o trochu změní, což komplikuje kvalitní zpracování žádostí a zabírá zbytečně více času. No a někdy vyjde naše úsilí vniveč. Snažíme se žádat, všechny příslušné úřady, ale ne vždy je náš požadavek v plné míře úspěšný,“ dodává Iva Toušová.

BK Studánka Pardubice - basketbalový klub:
K basketbalu vychováváme zhruba sto dvacet dětí. Od ledna letošního roku přežíváme z příspěvků, které jsme vybrali od dětí, respektive jejich rodičů. Bohužel to na provoz takového basketbalového klubu nestačí. Takže když nedostaneme dotace, nemůžeme zaplatit tělocvičny a dlužíme školám v Pardubicích. Zrovna nedávno mi psali z gymnázia, že už máme uhradit stanovenou částku. Tak jsem jim byla nucena odpovědět, že čekáme na dotace a že také oni musejí počkat,“ krčí rameny manažerka kanceláře klubu Pavlína Chocholoušová.

V dotacích na MŠMT jsme si zažádali rovněž o peníze na organizačního pracovníka. Jenže za chvíli bude půl roku pryč a kdybych chtěla zaplatit nějakého člověka, tak budu muset sáhnout do vlastní kapsy. Pro nás by bylo přínosem, kdybychom hned od 1. ledna věděli kolik dostaneme a hlavně aby nám peníze přišly začátkem roku. Špatně se nám plánuje, když nevím co si můžeme dovolit,“ podotýká Pavlína Chocholoušová.

Po vypuknutí dotační aféry v roce 2017 a následných opatřeních ze strany státu se hovořilo o tom, že nová pravidla jsou „šitá na míru“ České obci Sokolské. Není tedy od věci zjistit, jak se Sokolové na tuto záležitost dívají.

Tělocvičná jednota Sokol Dolní Újezd:
„Co se týče výhod pro Sokol. Jestliže máme podle občanského zákoníku spolky, zapsané spolky, pobočné spolky, a vedle toho máme sdružení fyzických osob, které si říkají třeba lyžařský svaz, tak my jsme prostě splnili požadavky zákona, kdežto někteří jiní nesplnili. Takže my pracujeme podle občanského zákoníku, máme zastřešující organizaci, máme pobočné spolky. Někomu se to nemusí líbit, ale pro financování sportu, tak, jak je nastaveno, je to průhledné a jasné. Jestliže si někdo stěžoval, tak to z mého pohledu byli ti, co si nevšimli, že by se měli starat o dotace dle stanovených pravidel,“ vyjádřil se starosta dolnoújezdských Sokolů Miroslav Lipavský.

Podle jeho názoru fungoval dotační systém dobře. „Když se stala ministryní školství paní Valachová, tak dostalo financování sportu jasný směr. Za jejího úřadování byly nastavená pravidla, jak se sport bude financovat, a začaly se přidávat stovky milionů a miliardy. Bohužel to narušila neférovost některých představitelů fotbalové asociace a bylo to ustřiženo. Do konce roku 2017 se ale systém snad znovu podařilo nastartovat a věřím, že bude fungovat standardně,“ zdůraznil Lipavský. Opožděné termíny ovšem způsobily potíže. „Velké problémy udělalo, že peníze začaly chodit až v říjnu a listopadu, přitom musely být vyčerpány do konce roku. Další věc, co mi vadí, je šílená a nesmyslná administrativní náročnost,“ kritizuje Lipavský a zdůrazňuje zásadní věc. „Jako Dolní Újezd na státních penězích závislí nejsme, byť samozřejmě pomohou.“

Tělocvičná jednota Sokol Městečko Trnávka:
Starosta Vlastimil Stenzl poukazuje na nesystémovost. „Je to demotivující pro ty, kteří jsou do administrace dotací zapojeni. Pro rozvoj činnosti je nutný dlouhodobější program, který každý rok měnící se státní systém nenabízí. Programy jako Můj klub, do něhož se zapojují i sokolské jednoty včetně naší nabízí zvýšené částky do sportu, je to však dotace nenároková a v případě, že nebude v určitém roce schválena, není možné dlouhodoběji plánovat. Na úrovni střešních organizací jako je Východočeská župa nebo celá ČOS navíc bude asi nutné se zamyslet nad jejich úlohou v případě, že se stát rozhodne financovat sport přímo dotacemi do oddílů a jednot,“ říká Vlastimil Stenzl. Jak jednota bojuje s penězi? „Organizace jako je naše, která nevlastní movitý majetek, nemá příliš příležitostí, jak se samofinancovat. Pořádáme společenské akce, nicméně tato spolková hospodářská činnost je ze strany státu stále znejisťována opatřeními typu EET nebo protikuřáckého zákona. Spoléháme na dotace schválené obecním zastupitelstvem, které zatím představují určitou jistotu, a pak na členské příspěvky. Ty však v malých obcích nemohou být moc vysoké,“ dodal Stenzl.