Může si oddechnout, jubilejní dvacátý ročník Streetball Cupu - Memoriálu Mistra Jana Husa má za sebou. Za přípravu by spolu se svým týmem zasloužili podtrženou jedničku. Marek Trejtnar má nápadů stále dost, jak dále vylepšovat už tak velmi známý turnaj.

Letošní ročník byl jubilejním dvacátým. Vzpomenete si ještě na začátek, kdy jste organizoval první ročník?
Rád bych zmínil, že zakladatelem akce je Milan Škop, který v roce 1995 sezval kamarády basketbalisty do České Třebové a po deset let turnaj organizoval. Na tomto turnaji jsme jako žáci a dorostenci vyrostli. Když už se z časových důvodů nemohl turnaji věnovat a čtyři roky se turnaj nekonal, rozhodli jsme se s Mikulášem Dylowiczem, že turnaj zkusíme obnovit, což se nám v roce 2008 povedlo. Organizace takovéto akce je celkem časově náročná, proto už třetím rokem vše organizuji sám s týmem mých pomocníků. V žádném případě by mě ale nenapadlo, že se letos bude konat už dvacátý ročník.

Co se od té doby všechno změnilo?
Zájem týmů byl vždy velký, proto byla většinou naplněna kapacita turnaje čtyřiadvaceti mužských týmů. Když jsme ale po obnovení museli odmítat spoustu dalších týmů, rozhodl jsem se turnaj přestěhovat z areálu Základní školy Ústecká, kde proběhlo patnáct ročníků, do areálu českotřebovského gymnázia. Hlavním důvodem byl větší počet hřišť, šest místo čtyř, tím i větší kapacita turnaje. Podařilo se také sehnat moderní umělé povrchy SportCourt, na kterých se hraje profesionální basketbal tři na tři po celém světě. Velkým oživením se pak stalo otevření kategorie žen, které do Třebové jezdí hrát už čtvrtým rokem. Bohatý doprovodný program, moderátoři, charitativní akce a dětský sportovní den je dnes už také samozřejmostí.

Každým rokem se snažíte celou akci vylepšovat, což není nic jednoduchého?
Tím, jak akce rostla, se určitě rapidně zvýšil i zájem partnerů, díky nímž je možné akci vylepšovat. Bez výrazné finanční a materiálové podpory by to šlo těžko. Patří jim velký dík. Nemám rád, když se něco dělá napůl, proto se akci věnuji víc jak půl roku a zabere to dost času, což by nešlo bez podpory mé rodiny.

Máte stále nápady i do budoucna?
Určitě ano, pokud by nebyly, akce by pomalu mohla skončit. Čerpám inspiraci i z jiných streetballových turnajů, na které čas od času s kamarády jezdíme a v podstatě neustále vnímám vše kolem sebe a přemýšlím, co by se na naší akci mohlo hodit.

Je na vás vidět, že vám enormně záleží na tom, jak celá akce proběhne, zdali vše vyjde, jak má. Takže jaký byl ten letošní ročník?
Vše se odvíjí od počasí. Letos jsem nechtěl nic podcenit, proto byla zajištěna i „mokrá“ varianta na zimním stadionu. Snad i proto jsme měli štěstí a počasí opět vyšlo! Ce se týče týmů, tak v mužské kategorii byla opět naplněna kapacita třiceti týmů a spoustu dalších muselo být odmítnuto. K tomu se zúčastnilo osm týmů žen. V této kategorii bych chtěl ale počet navýšit, což se zatím nedaří. Kvalita hráčů byla opět vysoká a jsem spokojen, že se daří naplnit motto turnaje – „Streetball pro všechny bez rozdílu“, protože jsme mezi sebou mohli vidět zápolit reprezentanty a ligové hráče s hráči z nižších soutěží nebo úplnými amatéry. Ačkoli se hraje bez rozhodčích, cením si přátelské a pohodové atmosféry během akce i po ní, setkávání přátel z celé republiky, to je ten důvod, proč byl turnaj založen a co se daří naplňovat. Co mě letos mrzí nejvíce, je velký počet zranění, která ke sportu bohužel patří. Celkově myslím, že se akce povedla, to ale musí posoudit jiní.

Partners Streetball Cup - Memoriál Mistra Jana Husa v České Třebové.
Úroveň stoupá. Streetball Cup láká stále více

Pomáhá vám i to, že z hlediska zviditelnění přijíždějí české basketbalové hvězdy, ať už z minulosti, nebo ty současné?
Určitě. Díky nim můžeme přiblížit streetball, potažmo basketbal široké veřejnosti a přilákat tak děti k tomuto sportu. Navíc je fajn, když si přijedete zahrát na turnaj a proti vám hraje taková významná osobnost, což se nestává každý den. Podle mě zajímavá zkušenost. Za ta léta musím říct, že všichni patroni naší akce byli naprosto pohodoví a přátelští lidé, na nichž nepoznáte, jakých výrazných úspěchů dosáhli. Není však úplně jednoduché je na akci dostat, ne že by nechtěli přijet, ale mají nabitý program a po dlouhé sezóně si chtějí také odpočinout. Velice si proto vážím jejich ochoty k nám dorazit.

Nalákat veřejnost, diváky, to samozřejmě znamená mít i doprovodný program. V tomhle je potřeba vám vyseknout poklonu. Je to cesta, jak diváky přilákat?
Díky moc. Už jsem o tom mluvil, v podstatě neustále se dívám kolem sebe, co by akci mohlo obohatit. Ptám se kamarádů, kteří mají kamarády a ti mají své kamarády. Zatím vždy z toho něco vzešlo, co lidé ocenili a bavilo je to. Velký dík patří samotným hráčům, kteří se hojně účastní individuálních soutěží a nebojí se soutěž zpestřit nějakou blbinou. Soutěže jsou tak samotným doprovodným programem, které si všichni užíváme.

Hrnou se i zpětné ohlasy?
Neřekl bych, že hrnou, ale je jich dost. Snažím se získat pozitivní i negativní zpětnou vazbu, bez které by se akce nemohla posunout dál. Takovým měřítkem je, když mi už od dubna píšou týmy, zda už je spuštěna registrace. Letos byla kategorie mužů zaplněna za pouhý týden, což považuji za něco neskutečného. Naštěstí většina ohlasů je velice kladná, což je ta největší motivace do další organizace této akce, kterou se snad daří dělat dobře.

Jak dlouho po akci z vás spadne napětí?
Zhruba za týden, když se všechno uklidí, vrátí a zaplatí se faktury (usmívá se). Musím poděkovat všem svým pomocníkům, bez kterých bych tuto akci v takovém rozsahu nemohl vůbec dělat.

Už přemýšlíte o Streetball Cupu, který bude v roce 2018?
Ještě ne, i když tím, že jeden ročník skončí, tím vlastně začíná ten následující (usmívá se).