Průvodním znakem nezdarů Repešových svěřenců jsou koncovky, ve kterých se jim nedaří dovést utkání do vítězného konce. Táhne se to s nimi už od minulé sezony. V základní části té letošní, až na výjimky, dobře rozehraný zápas ztratili. Zkrátka Pardubice neustojí kritické momenty. I když zase tak nezkušený tým nemají…
„Jelikož jsme čtyři z pěti utkáních na Dašické prohráli do tří bodů, lze konstatovat, že se v závěru může projevovat na týmu nervozita. Respektive někteří hráči se cítí více pod tlakem a nezvládají koncovky. Přitom střely na vítězství jsme měli. Nedali jsme je a naopak soupeř proměnil,“ říká teprve třicetiletý trenér v rozhovoru pro Deník.
Zaznamenali jste třináct výher a devět proher. Jak jste spokojen, či nespokojen s touto bilancí? Jak byste zhodnotil základní část z pohledu pardubického týmu?
Nemůžu být nespokojen. Nicméně jsem předpokládal, že budeme mít o jednu, dvě výhry více. Rozjezd jsme měli trochu pomalejší, ale to bylo způsobené tím, že jsme hráli první tři zápasy venku. Navíc jsem kvůli povinnostem u chorvatské reprezentace dorazil k týmu až deset dní před startem soutěže. Ve druhé polovině základní části jsme nabrali formu. Škoda, že jsme některá dobře rozehraná utkání nedotáhli do vítězného konce.
Ze kterého zápasu vám chybí tedy vítězství?
Musím zmínit tři domácí zápasy, které jsme prohráli v samotné koncovce: Děčín, USK Praha, Ústí nad Labem. Proti Děčínu byl na začátku čtvrté čtvrtiny vyloučen Vyoral, což výrazně ovlivnilo naší hru. V zápase s USK rozhodly trestné hody, ve kterých byl propastný rozdíl u obou týmů ve prospěch soupeře. Naopak Ústí se představilo jako nejtěžší protivník z těchto tří. Přesto nám chyběla jedna střela. Navíc Sluneta měla nejlepší formu v lize, takže naše prohra nebyla úplně překvapující. Ale každopádně po tom vývoji, kdy jsme prakticky neustále byli v plusu, zamrzela.
Naše píle se zúročí
A které naopak bylo jaksi navíc?
Žádné. V každém zápase počítám s výhrou (pousměje se). Ne, vážně. Jednoznačně v Nymburku. S tím jsem před začátkem sezony rozhodně nepočítal. Hráli jsme ale fakt dobře. Vedli jsme více než dvacet minut a nakonec jsme celkem pohodlně kontrolovali výhru. Musím také zmínit úspěch v Opavě, kde se nevyhrává každý den.
Jak byste zhodnotil základní část celkově. Vyznačovala se velkou vyrovnaností, kdy prakticky každý může porazit každého…
Kooperativa NBL je určitě kvalitnější než v loňské sezoně. Některé týmy jako Děčín či Ostrava, které se pohybovaly dole, šly nahoru. Oživením soutěže je Slavia Praha, se kterou jsme měli doma velké problémy. Výrazně se zlepšilo Brno, které také základní část vyhrálo. Musím říct, že také u našeho týmu nastal mírný vzestup. Naopak výkonnostně šel dolů Nymburk a proto je soutěž tak vyrovnaná. A především dostala obrovský náboj a bude ještě velmi zajímavá.
Zastavme se u nejlepšího tuzemského celku poslední minimálně dekády. Co říkáte na bilanci Nymburka, který táhne na hrbu už sedm proher?
Nevidím dovnitř klubu s jakými se potýká problémy. Jako pozorovatel z dálky mohu konstatovat, že na začátku sezony to vypadalo na silný tým. Hráči jako Klassen, Simmons, potom Gibbs slibovali na papíře velkou kvalitu. Jak se Nymburk neprobojoval do další fáze Ligy mistrů, tak odešli. Nicméně v lize prohrával už s nimi. My jsme je mohli porazit už v domácím utkání ve čtvrtém kole, ale znovu nám chyběla jedna střela.
Od jakého celku jste ještě čekal více a kdo vás naopak překvapil?
Pozitivně mě překvapilo Brno. Mají skoro stejný kádr jako v loňské sezoně. Přišli dva noví hráči. Především Chatman je výbornou čtyřkou. Než odešel do zahraničí, tak jim pomáhal Mishula. Na jeho místo sehnali Culpeppera, což je adekvátní náhrada. Pamatuji si ho z Eurocupu, když jsem seděl na lavičce Cedevity. Byl to velký talent. Samozřejmě už to není tak skvělý hráč jako před sedmi lety, ale každý takový, který hrával Euroligu, je pro českou nejvyšší soutěž záruka zvýšení kvality. Překvapila mě také Ostrava, která se vtěsnala do skupiny A1. A zápas od od zápasu jde nahoru Ústí nad Labem. Negativně mě zaskočil USK Praha, který hraje spodní nadstavbovou část a již zmíněný až druhý Nymburk. Více se čekalo i od Opavy, ale tu sužovaly zdravotní problémy.
Venkovní bilance 7/4 je lepší než ta domácí 6/5. Jak si to vysvětlujete, protože dříve bývala Dašická tvrzí a naopak se nedařilo na cizích palubovkách?
No, co na to říct. Na každé utkání se připravujeme stejně. Jak po fyzické, tak po mentální stránce. Do každého zápasu jdeme s cílem odevzdat maximum. Jelikož jsme čtyři z pěti utkáních na Dašické prohráli do tří bodů, lze konstatovat, že se v závěru může projevovat na týmu nervozita. Respektive někteří hráči se cítí více pod tlakem a nezvládají koncovky. Střely na vítězství jsme měli. Nedali jsme je a naopak soupeř proměnil.
Váš tým se může pochlubit nejlepší obranou soutěže, když jste obdrželi 1607 bodů. To je průměr 73 bodů na zápas, o 117 méně než druhý nejlepší tým…
Kluci od začátku sezony pracují v obraně velmi dobře. V minulé sezoně to trochu haprovalo a kolikrát jsme obdrželi hodně bodů. Jsem u pardubického týmu druhým rokem a ta první sezona byla taková poznávací. Hráči potřebovali nějaký čas. Vůbec nic jsme nezměnili, ale v této už si na můj systém zvykli. Podobně jsem to měl i v USK. Druhý, třetí rok jsme ji vypilovali. Hráči si více věřili, čemuž odpovídaly i výsledky. Nicméně můžeme být v obraně ještě lepší. Zaostáváme v soubojích jeden na jednoho a také jsme zapisovali hodně ztrát. Soupeř pak dává jednoduché body, což devalvuje naši snahu.
Naopak se střelbou býváte na štíru. Zaznamenali jsme pátý nejhorší výkon, když průměrně střílíte necelých osmdesát bodů.
Pod košem hrajeme dobře. Řekl bych, že s příchodem Rikiče daleko lépe než v loňském ročníku. Chybí nám však koše za tři body. Venkovní střelba musí být jednoznačně lepší. Přitom si vytvoříme otevřené pozice, ale v klíčových chvílích ty trojky netrefujeme. Jako v lize naposledy s Ústím. Na tréninku střílíme hodně. Věřím, že se píle zúročí.
Vyoral to rozbalí
Je ta horší střelba na úkor pevné obrany, nebo nemáte ve svém středu takové hráče, kteří by mohli se soupeři střelecky závodit?
Máme dobré střelce. To dokazuje fakt, že v některých zápasech jsme měli vysoké procento střelby za trojkovým obloukem. Každý tým ale předvádí nejlepší basket na konci sezony a ne v lednu. V základní části je důležité vyhrát nějaký ten zápas, aby jste postoupili do skupiny A1. Já chci mít nejlepší formu až v play off ne teď…
Ptám se také proto, že v individuálních statistikách žádný z vašeho týmu nevyčnívá, jako dříve třeba Tomáš Vyoral.
Tomáš dostal před sezonou novou roli, kterou přijal. Postupem času se přesunul spíše na pozici dvojky než rozehrávače. Navíc nedávno přišel k týmu Nick Neal, který je více do obrany. Přesto stačí rozdat v utkání pět šest asistencí. Tomášova pozice je dobrá pro tým, hráči kolem něho se zlepšili. To neznamená, že by se snížila jeho minutáž. Pravda, střelecky tolik nevyčnívá, ale Vyo je přesně hráč pro play off. Do toho minulého vstupoval hodně unavený. Teď bude čerstvý a v důležitých zápasech to naplno to rozbalí…
Před sezonou jste si vytyčil cíl, že zkusíte zavést nějaké prvky z EuroBasketu. Asi se to úplně nepovedlo, protože na šampionátu týmy střílely hodně bodů…
EuroBasket byl nejlepším v historii. Týmy se mohly pochlubit neuvěřitelnou individuální kvalitou. Každý měl nějakou vekou osobnost. Představili se na něm hráči, kteří dosáhli v posledních letech na ocenění MVP v NBA. Jokič, Antetokounmpo. Hrál také Markkanen, který je nyní největší hvězdou Utah Jazz. Nelze srovnávat z českou Kooperativa NBL. Všechny týmy hrály v útoku rychle a jednoduše. Nic speciálního nevymýšlely. Dvě tři přihrávky a hlavní hráč skóroval. Není to stejný sport, co se hrál na EuroBasketu a co hrajeme tady.
Mám tomu rozumět, že jste to zkusil, ale velice rychle od toho nápadu upustil?
Přesně tak. V prvních dvou zápasech jsme to zkoušel, ale po tom kvantu ztrát jsem rezignoval. Hráčům jsem říkal, že zase zpomalíme hru. V rychlosti všechny prvky nezvládali.
Před sezonou a v jejím průběhu jste přivedli do týmu nové hráče co říct na jejich adresu?
Pojďme v pořadí Rikič, Čolak, Štěrba, Novotný, Neal…
Robert Rikič patří k nejlepším pivotům v lize. Těží se svých zkušeností a pod oběma koši je velice silný. Nicméně vidím u něj ještě nějaký prostor pro zlepšení. Je pro nás velmi platným hráčem a s ním jsme lepší než v loňské sezoně.
Mateo Čolak vstoupil do sezony velmi dobře a patřil k našim nejlepším hráčům. Před Vánocemi měl zdravotní problémy. Vynechal několik zápasů a už se nevrátil v původní formě. Teď na sobě dře a chce se znovu do toho dostat. Povahově je to velmi dobrý kluk. Jsem rád, že ho mám v týmu.
Honza Štěrba výborná posila. Český hráč, kterého jsem trénoval tři roky v USK. Na hřiště vždy vnese energii. Umí vystřelit za tři body. Dobře brání i doskakuje.
Filip Novotný měl také nějaké zdravotní problémy. Na začátku sezony patřil k nejlepším hráčům v lize. To byl také důvod, proč jsme si ho vybrali. Po příchodu odehrál tři čtyři dobré zápasy a pak se zranil.
Nick Neal přišel až v lednu. Potřebuje ještě nějaký čas na pořádné zabudování do týmu. Hlavní důvod, proč jsme si ho vyhlédli, byla hra v obraně, kdy umí zastavit hráče soupeře.
Prioritou je skončit do čtvrtého místa
Úspěchy jste měli rozjeté na třech frontách. Definitivně hodnotit ligu je ještě předčasné. Jak jste ale spokojen s účinkováním v Alpe Adria Cupu?
V první fázi jsme vyhráli základní skupinu, přestože jsme v ní měli těžkého soupeře z polské ligy. Ta je kvalitativně výše než ta česká. Dabrowu Gorniczu jsme podle mě zaskočili. Především v jejím prostředí. Ve čtvrtfinále jsme narazili na nejlepší slovenský celek, který momentálně celou soutěž vede. Toho jsme si byli plně vědomi a jeho sílu respektovali. Doma jsme si vytvořili čtrnáctibodový náskok a k odvetě jsme museli jet s filozofii, že se začíná od nuly. Mít v hlavách, že stačí prohrát o třináct, je vstupenka k prohře o patnáct… Znovu jsme však nezvládli kritické momenty v koncovce a nakonec prohráli o sedmnáct. Náš předsezonní cíl postoupit do Final Four jsme tedy nesplnili, takže v celkovém výsledku nemohu být spokojen.
Jak jste spokojen s Českým pohárem?
Už pro osmifinále jsme měli těžký los. Hráli jsme doma s Ostravou, ale utkání jsme zvládli bez větších komplikací. Pro čtvrtfinále nám přisoudil Kolín. Vyhrát je každý rok těžké. O tom už jsme se přesvědčili v základní části. Prohráli jsme v dramatické koncovce. I když… No raději se nebudu k rozhodčím vyjadřovat. A v poháru jsme absolutně nezvládli druhou čtvrtinu a pak už manko nedohnali. V obou zápasech nám hodně chyběl David Pekárek. Ke sppokojenosti je daleko, ale nedá se nic dělat. Alespoň se teď můžeme soustředit už jen na hlavní cíl sezony a tím je zisk cenného kovu.
Ve středu vypukne vašemu týmu nadstavbová část. S čím do skupiny A1 vstupujete?
Prioritou je skončit do čtvrtého místa. Ale nebráníme se ani třetí příčce, na kterou jsme před startem nadstavby ztráceli jednu výhru. Nereálná není ani druhá pozice, na kterou jsme měli manko dvou vítězství.
Půjde už do tuhého v boji o výhodné pozice. Na čem musíte zapracovat?
Musíme zlepšit pohyb míče v útoku a fakt eliminovat ztráty. Nejlépe na minimum, abychom donutili hrát soupeře do plných a ne je nechávat dávat jednoduché koše. Také bychom mohli ještě víc kontrolovat doskok. Na začátku sezony jsme měli pod oběma koši velké problémy. V neposlední řadě potřebujeme vycházet vítězně ze soubojů jeden na jednoho.
Když prohrajete, tak vesměs těsným rozdílem. Co udělat, aby jste nedopustili dramatické koncovky, ve kterých nedokážete překlopit výhru na svou stranu?
Nejlepší by bylo vždy vstupovat do závěru s pohodlným náskokem. Jenže soutěž je opravdu vyrovnaná a tak se to nepovede v každém utkání. Navíc všichni soupeři ve skupině A1 jsou velmi kvalitní. Určitě nepůjde kontrolovat závěr každého zápasu. Budeme muset ty střely v posledních vteřinách proměňovat a vyvarovat se ztrát.
Před startem soutěže jste apeloval, abyste zbytečně neztráceli, protože byste mohli přijít o výhodu domácího prostředí v play off. Jak jste s tímto spokojen?
Upřímně řečeno, zarazilo mě číslo venkovních výher a zrovna tak číslo domácích proher. Tak nějak se to skóre vyrovnalo… Při vší úctě k ostatním soupeřům, tak až s těmi ve skupině A1 začne seriózní soutěž. V loňském roce jsme vstupovali do nadstavbové části ze čtvrtého místa, ale skončili jsme až šestí. Prohráli jsme třikrát v řadě o bod. A výhoda domácího prostředí byla pro čtvrtfinále klíčová. Takže plány pro A1 jsou vyhrát každý domácí zápas a pokusit se přivézt nějakou výhru z venku. Pak by nám první čtyřka a domácí start v play off neměly uniknout. Naše forma bude lepší a lepší!
