10. července
Včera jsme viděli hrát našeho dnešního soupeře Rusy. Asi jsme měli jít raději do města, protože se mě zdá, že jsme získali velký respekt již předem. Rusové totiž hráli excelentní volejbal a na některé akce jsme koukali s otevřenými ústy. No nevadí, posilovna byla dobrá a nálada také.
Favority určitě nebudeme, což ukazuje i kurz, který je na tento zápas vypsán, a ten byl 1:4. Odjíždíme do opět do nejvzdálenější haly do Noveho Sadu. Utkání začíná s hodinovým zpožděním, protože před námi hrající Egypt po vedení 2:0 na sety svůj skoro jistý postup ztrácí s Brazílií a prohrává 3:2. Brazílie hraje o zlato a Egypt o bronz. Obě družstva zůstávají na náš zápas, aby věděla svého soupeře do zítřejšího posledního hracího dne.
I přesto, že je na nás vidět snaha a odhodlání, vůbec na Rusy nestačíme. Ti do nás buší hlava nehlava a my nemáme na jejich vysoce hranou hru a hlavně nekompromisní servis žádnou protizbraň.
Poprvé tady na univerziádě prohráváme 0:3 a jestli náš dnešní soupeř bude hrát jako dnes jsem přesvědčen, že zítřejší finálový zápas s Brazílií bude také dost rychlý.
Zítra hrajeme s Egyptem o třetí místo jedeme do vesnice skoro o půlnoci a všichni jsme už hodně unavení.
Ve vesnici je přes pozdní hodinu ještě živo, hodně sportovců už skončilo, a tak se baví.

11. července

Snídani a čas na ni jsme zvolili co nejpozději, ve čtvrt na deset. Poté jsme na videu dělali rozbor našeho dnešního soupeře z Egypta a po rozboru jsme se šli už jenom protáhnout.
Včerejší porážka nám vzala hodně fyzických, ale hlavně psychických sil. Ulehl nám náš fyzioterapeut Milan Slavík, bere antibiotika a nám bude určitě chybět. Na utkání odjíždíme do Bělehradské haly Pionir, kde hrají svoje utkání basketbalisté Partizanu Bělehrad. V hale je poměrně dost lidí, přišly nám fandit basketbalistky, které prohrály svoje utkání o bronz s Austrálií.
Takže z kolektivních sportů máme možnost získat medaile už pouze my. První set je na nás znát včerejší zápas z Rusy. Další dva sety jsou vyrovnané, ale hráči z Egyptu si zaslouženě odváží z univerziády bronzové medaile. Mají obrovskou radost, líbají palubovku. No nic, jsme čtvrtí, je to fantastické umístění, ale…
Charakterizoval bych to asi takto: Byli jsme bronzové medaili hrozně blízko, ale vlastně hodně daleko. Všechna tři družstva, která skončila před námi, byla fakt lepší a herně jsme na ně neměli.
Večer po zápase si jdeme všichni sednout a asi rozprášíme naši pínu (to jsou různé pokuty, které hráči platili v místní měně).
Největším přispěvatelem byli Kladeňáci Láďa Sobotka a Martin Bohm. Musím říct, že pína je rozprášena. Nakonec z toho je po našem smutku pěkný večer. Zhodnotili jsme naše účinkování tady v Bělehradě a naše slova byla určitě spíše povzbudivá a děkovná.

12. července

Opravdu jsme se sešli až ve dvanáct hodin a po krátké poradě se všichni rozběhli po vesnici navazovat nové kontakty a hlavně vyměňovat trika, vlaječka, odznaky a různé další věci. Popravdě nejsme moc v kurzu, hodně se vyměňovaly brazilské věci, čínští sportovci byli v obležení a hloučky byly u afrických států, Japonců, Italů a kupodivu i u Rusů.
Ale hodně je to dáno i originalitou vyměňovaných věcí.
Ještě jdeme nakoupit za zbylé peníze upomínkové předměty a dárečky domů našim známým a pomalu se chystáme na slavnostní ukončení 25. Světové univerziády v Bělehradě. Dnes to asi bude dlouhá noc a to zítra vstáváme o půl šesté, úklid předání pokojů a odjezd na letiště. Slavnostní ukončení začíná ve 20 hodin. Pár projevů, nástup sportovců se všech 170 zúčastněných zemí na plochu a opravdu parádní závěrečný program zástupců z Číny. Země, kde za dva roky bude probíhat 26. Světová univerziáda. Ukázky z města u moře Shenzenu jsou úchvatné. Už dnes mají hotová všechna sportoviště a celou vesnici. Vše oficiální končí a přímo na ploše se rozjíždí asi největší diskotéka na světě. Tak ať si studenti dnešní noc řádně užijí, já jdu spát, abych byl zítra ráno fit.
Bělehrade, někdy snad nashledanou.
Děkuji vám, čtenářům, za pozornost, které jste naší výpravě na stránkách Orlického deníku věnovali.