Už za dva dny startuje mistrovství světa v biatlonu. Pro třicetiletého trenéra se jedná o srdeční záležitost, protože se šampionát koná necelé čtyři kilometry od jeho původního bydliště. A je tu ještě jedna věc, proč ho biatlonový vrchol letošní sezony enormně zajímá. V reprezentačním dresu se představí dvojice mužů, kteří prošli jeho rukama.

Dorostence a juniory má v péči Lukáš Dostál.Dorostence a juniory má v péči Lukáš Dostál.Zdroj: se svolením klubu Biatlon Letohrad

„Je to velká akce, která ovlivní každého ve městě. Pro někoho je obtěžující pro někoho ne. Za mě osobně je to velká reklama pro Nové Město na Moravě a myslím si, že je to ku prospěchu sportovního i kulturního dění ve městě i okolí. Vždyť, kdo může říct, že má za barákem nejmodernější venkovní sportovní areál s využitím pro světové poháry na horských kolech, v lyžování i biatlonu,“ říká v Lukáš Dostál v rozhovoru pro Deník.

Všestranná příprava je nutná

Pocházíte z Nového Města na Moravě. Jak jste se ocitl v Letohradě?

V Letohradě působím již desátým rokem, kdy jsem ze začátku figuroval jako asistent současného trenéra A týmu mužů Michaela Málka, poté Martina Holce, Jirky Faltuse. Nakonec jsem Sportovní centrum mládeže dostal na starost já.

Kolik máte na starosti závodníků v Biatlonu Letohrad, respektive kolik je v klubu členů dorostu a juniorů?

V letohradském Sportovním centru mládeže/Tréninkovém centru mládeže je momentálně zařazených patnáct sportovců. Plus se staráme o dalších deset biatlonistů mimo zařazení. Rok od roku se ale počty mění. Tyto závodníky mám nyní na starost s kolegy Petrem Kánským a Ondrou Kosztolanyim.

Jaké je věkové rozpětí vašich svěřenců?

Trénují s námi chlapci i děvčata od patnácti do jednadvaceti let.

Koho ze svých svěřenců vidíte jako budoucí biatlonovou hvězdu a pokračovatele slavných letohradských borců Romana Dostála, Ondřeje Moravce a Michala Šlesingra?

Toto se strašně těžko posuzuje. V období sportovce mezi patnáctým a dvacátým rokem života je veliká spousta proměnných, které mohou ovlivnit jeho směřování. Nechci zmínit nějaké konkrétní jméno, ale někteří naši svěřenci k tomu mají dobře našlápnuto. Když vydrží v tom, co dělají, budou věřit systému a bude jim sloužit zdraví, tak se krok po krůčku posunou k vytouženým cílům.

Do startu mistrovství světa v biatlonu 2024 v Novém Městě na Moravě zbývá už jen deset dnů.
PŘEHLEDNĚ: Program mistrovství světa v biatlonu. Kdy pojedou české hvězdy?

Tak alespoň je to chlapec, nebo děvče?

V Letohradě se posledních pár let prosazovali spíše chlapci. Nyní bych řekl, že se nám rýsují i děvčata. Je to ale generace od generace, i dříve se Letohradu dařila děvčata (úsměv).

Hlásí se vám do oddílu zájemci, kteří začínají s biatlonem až v dorosteneckém věku, tedy bez žákovské průpravy? Pokud ano, jak je pro ně těžké rychle se vše doučit?

Občas se stane, že někdo přijde i v patnácti letech a někdy bez jakýchkoliv předchozích zkušeností se sportem. Má to ale velice těžké, protože v tomto věku požadujeme určité dovednosti, kterými jsou dobré atletické a lyžařské výkony. V ideálním případě by začátečník měl přejít z jiného sportu, který by mu poskytl všestrannou přípravu.

Víte o tom jistě své, vždyť jste s biatlonem začínal také později.

Ano, nicméně od útlého dětství jsem závodně sportoval. Věnoval jsem se zprvu atletice, poté se k atletice přidal fotbal. K biatlonu jsem přešel v patnácti letech, kdy za mnou na přespolní běh přišel tehdejší trenér v Novém Městě František Kuchař a zeptal se mě, jestli si nechci přijít vyzkoušet biatlon. Já přišel a hned mě to chytlo.

(Pokud se ještě chcete dozvědět, jak Lukáš Dostal popisuje své bývalé svěřence, které předal do reprezentací, nebo co se změní v žáctvu, pokračujte v placenném obsahu Deníku).

V juniorech jste platil za talentovaného závodníka, ale mezi dospělými jste se už neprosadil. Proč?

Bohužel, každý nemůže vystoupat až na vrchol. Závodník, který pomýšlí na nejvyšší stupně, musí být velmi dobře funkčně a mentálně vybaven. Alespoň mi to ukázalo jinou cestu, kterou se vydat. Jsem za ni velmi rád.

Pět "oveček" v reprezentaci

Je to cesta trenérská. Kolik je v současných týmem reprezentace áčka i béčka závodníků, kteří prošli přímo vašima rukama?

Nyní figuruje v A i B týmu celkem pět sportovců, z toho čtyři muži a jedna žena.

O koho se jedná a jak na ně vzpomínáte?

Jedná se o Jakuba Štvrteckého, Mikuláše Karlíka, Tomáše Mikysku, Terku Vinklárkovou a Luďka Abraháma. Každý se snažil být nejlepším v tom, co dělá.

Naznačoval někdo z nich už v dorostu, že bude patřit k pevným článkům reprezentace?

Řekněme, že všichni byli a jsou velice talentovaní. Již od žáků, potažmo dorostu vynikali.

Mohl byste je stručně charakterizovat, jak jste je poznal po profesní stránce?

Jakub Štvrtecký byl velmi dobrým lyžařem. Vždy se snažil pracovat na technice. Nicméně se jednalo o průměrného střelce, který na sobě velmi pracoval. Mikuláš Karlík měl dobrý funkční potenciál, byl pohybově velmi nadaný a dobrý střelec, který však potřeboval mentálně dozrát. Tomáš Mikyska byl velmi rychlý závodník na lyžích i na střelnici. Nikdy se nebál rychlé střelby a byl to velmi dobrý střelec. Do všeho šel po hlavě. Terka Vinklárková byla pracovitá sportovkyně a velmi dobrá střelkyně. Luděk Abrahám byl závodník s velkým potenciálem v běhu, ale průměrný střelec, který na sobě uměl neskutečně pracovat.

Rozhovor s ikonou českého biatlonu Ondřejem Moravcem.
Videodotazník pro Ondřeje Moravce: Jako rodina jsme neseděli doma na zadku

Jak je to vůbec s přechodem z mládežnického biatlonu do dospělého? Proč to kolikrát trvá dlouho, než se talentovaní závodníci prosadí?

V dospělém biatlonu jsou jednoduše ti nejlepší, které máme se spoustou zkušeností a určitým know how. Mladší sportovci potřebují ještě dotrénovat a dozrát. Vždyť si vzpomeňme jak dlouho to trvalo naší zlaté generaci kolem Gabriely Soukalové, Ondry Moravce, Michala Šlesingra atd… Všichni tito sportovci si prošli ve své kariéře obdobími, kdy výsledky neodpovídaly představě jich samotných a trenérů. Nebyli s nimi spokojeni, ale pracovali na sobě dál a věřili tomu, co dělají.

A vyplatilo se, viďte?

Přesně tak. Nakonec se všechno sešlo v roce 2014 na olympijských hrách v Soči. Po nich vypuklo biatlonové šílenství. Proto si myslím, že naši mladší sportovci potřebují ještě nějaký čas, než dozrají. Také se ovšem může stát, že se již toto úspěšné období nezopakuje. Pracujeme a snažíme se dělat to nejlepší, co umíme, abychom se na podobnou úroveň znovu společně dostali.

Jak hodnotíte přechod posledních letohradských hvězd Mikuláše Karlíka a Tomáše Mikysky?

Mikyska a Karlík byli nejdříve v juniorské a posléze i dospělé reprezentaci vedeni trenérem Michaelem Málkem. Udělal s nimi spoustu práce. Tomáš se ukázal jako velice kvalitní v kontaktních závodech, kde si myslím, že je velice silný. Bohužel ho trápí zdravotní omezení v podobě častých úrazů. Mikuláš patří mezi velice rychlé závodníky na lyžích, bohužel se stále potýká se střelbou, kde ještě musí vykonat kus práce. Není to o tom, že by to neuměl ale je potřeba tomu dát čas.

Nejdřív škola až poté sport

S jakými dovednostmi k vám přicházejí sportovci ze žáků a co je ještě musíte doučit?

Ze žáků k nám ideálně přecházejí se zvládnutými všeobecnými základy běhu, běhu na lyžích, síly, obratnosti, ovládání vzduchové zbraně. Tedy správnou manipulací se zbraní. Čím více sportů budou umět, tím lépe.

V žácích je jiná puška. Jaké jsou další rozdíly?

Ano, v žácích se připravují se vzduchovou zbraní. Střelba se provádí na deset metrů. Nyní ale bude změna a vzdálenost posunuta na patnáct metrů. Od dorostu na ně čeká malorážná zbraň a střelba se se provádí na padesát metrů.

Běh asi není problémem, ale jak je těžké učit střelbu, která je alfou i omegou biatlonu a se kterou si nedovedou kolikrát poradit ani dospělí?

Je to dovednost, které se musí položit základy již od staršího žactva či mladšího dorostu. No a poté se po krůčkách posouvat. Někdo má pro střelbu lepší vlohy, někdo horší, ale téměř vždy se dá střelba naučit. Postupně jak závody nabývají na důležitosti, tak hraje roli i mentální stránka sportovce, která velmi ovlivňuje střelbu.

Láska jménem biatlon… Letohradský trenér žactva Jiří Faltus (vlevo) spolu s kolegou Petrem Grossmannem.
Biatlon se dostal vysoko do podvědomí veřejnosti

Letohrad jako studna talentů není nafukovací. Trénuje u vás mládež z celého kraje, východních Čech či odlehlejších koutů ČR?

Máme celkem velkou žákovskou základnu, která čítá kolem osmdesáti sportovců. V dorosteneckých kategoriích se pak snažíme stahovat talentované sportovce z Moravy a Slezska.

Jak to mají s ubytováním?

Většinou bydlí na internátech, nebo ve vlastním pronájmu, kde jsou ubytováni po více lidech.

Mají nějaké výhody ve školách, aby vám mohli být co nejdříve k dispozici v areálu na tréninku?

Sportovci si většinou žádají o individuální plány, nebo se domlouvají s učiteli. Ve školách v okolí nám vycházejí vstříc, máme se všemi nadstandardní vztahy. Samozřejmě si sportovci musí plnit své povinnosti. U nás vždy platí: prvně škola a poté sport.

Mísí se napínavé disciplíny

Za několik hodin startuje mistrovství světa. Plánujete se svými svěřenci navštívit Nové Město na Moravě?

Budeme se snažit navštívit, některý ze závodů, ještě uvidíme jaký. Považuji za vhodné aby sportovci viděli své vzory na živo.

Zaujmete místa v hledišti, nebo jim můžete zajistit nasátí atmosféry přímo v depu českých závodníků?

V Novém Městě platí přísná pravidla pro vstup do jednotlivých částí areálu. My můžeme navštívit pouze tribuny a divácké zony u trati.

Jaké to je pro vás mít takovou akci, jak se říká, hned za domem?

Pocházím přímo z Nového Města z ulice Nečasova. Je to velká akce, která ovlivní každého ve městě. Pro někoho je obtěžující pro někoho ne. Za mě osobně je to veliká reklama pro Nové Město na Moravě a myslím si, že je to ku prospěchu sportovního i kulturního dění ve městě i okolí. Vždyť, kdo může říct, že má za barákem nejmodernější venkovní sportovní areál s využitím pro světové poháry na horských kolech, v lyžování i biatlonu.

Ondřej Moravec slavil se svým Letohradem tři olympijské medaile ze Soči.
Moravec: S biatlonem jsem zažil velké věci. Jinému by to stačilo na tři životy

Jaká je podle vás budoucnost českého biatlonu?

V současnosti je biatlon velice populární sport. I proto se nám v posledních letech daří rozšiřovat základna sportujících dětí. Myslím si, že je to veliký přínos do budoucna. Pokud zvládneme správně uchopit a pracovat s mládeží, tak by nám tato základna mohla postupně generovat další Moravce, Soukalové, Davidové. Vše chce ale čas a efektivní práci.

Proč je podle vás biatlon novodobým fenoménem českého sportu?

Biatlon je atraktivní jak pro závodníky tak i pro diváky. V tomto sportu se mísí dvě disciplíny, které jsou zajímavé a napínavé. V biatlonu nikdy neplatí, že ten nejlepší běžec na lyžích musí vyhrát i závod samotný. Velice se do tohoto proplétá střelba, při které se může rozhodnout celý závod. Závod vám může střelba buď vyhrát a nebo úplně pokazit. Proto si myslím, že je biatlon pro diváka tak atraktivní.

Jméno Dostál je v biatlonovém světě pojmem. Co máte společného s mistrem světa ve vytrvalostním závodu Romanem?

Je to pouhá shoda jmen.