Jak se dá stíhat běhání s péčí o šestiletého kluka a dvě (dospělé) dcery?
Je to mazec. Nebýt rodičů, nevím, jak bych to zvládala. Musím se ale přiznat, že trénuji jen o víkendech. Buď jsem na závodech, nebo si dělám své soukromé věci. V týdnu to prostě nezvládnu. Dopoledne a část odpoledne je pro mě o práci. Chodím odečítat elektroměry. Jsem pořád v terénu, na nohách a mezi lidmi. Večer o dětech.

Co říkají děvčata na to, že maminka běhá, a navíc vítězí?
Mají ze mě hroznou srandu. Třeba: nejsem schopná se před závody rozcvičovat. Jen se tak třikrát ohnu. Pobízejí mě, abych to dělala, a pak se tomu společně smějeme. Jinak věřím, že jsou na mě pyšné a fandí mi.

Letos jste nevynechala ani jedno ze sedmi zastavení Kilpi Trail Running Cupu. Kde se vám líbilo nejvíce?
Mám ráda přírodu, proto zmíním Český les, Lipno a Ještěd – ten byl pro mě svou náročností tak na hraně. Snad se organizátoři neurazí, nejméně se mi líbily Motolské jamky. Je tam spousta kroužení. Zase musím ocenit, že dovedou vytvořit desetikilometrovou trať na golfovém hřišti.

Jak to máte se vzdálenostmi? Rozptyl tratí na seriálu se pohybuje od 10 kilometrů k půlmaratonu.
Půlmaraton je pro mě ideální. Na to jak trénuju/netrénuju. Desítka mi nevadí. Spíš to kroužení. Po prvním kole to chce velikou vůli jít do dalších čtyř. Musíte přemluvit hlavu, abyste se dostali do cíle.

A pak se jde na pivko…
Bohužel jen výjimečně. Jsme z různých koutů republiky, po závodech se rozutečeme. Během nich si ale dobře popovídáme: s Martinem Dvořákem (ředitelem seriálu), kluky, co ho organizují nebo komentují, holčinami, co vydávají čísla, soupeři, kamarádkou Miluškou i panem fotografem… Jde o strašně fajn lidi. Díky nim jsem neskončila v blázinci.

Seriál skončil, za rok vás čeká obhajoba vydobytých met. Těšíte se?
To mi ani neříkejte, cítím závazek. Já si jen tak běžím, bavím se, a teď mám obhajovat. (směje se)

Kilpi Trail Running Cup 2018
Celkové pořadí (po sedmi závodech):
1. Pavel Veselý (ročník 1966) – Horní Rokytnice
2. Radka Faltusová (ročník 1972) – Jablonné nad Orlicí
3. Tomáš Nohejl (ročník 1967) – SK DNF/Salming