Okolnosti vzniku Sokola jsou spjaty s uvolněním poměrů v Rakousko – Uhersku. Doba si žádala i fyzickou zdatnost každého jedince. Proto se tehdy velmi dařilo různým tělocvičným ústavům. Mezi ně patřil také český ústav Malypetrův. Ten později sehrál důležitou roli při založení Sokola. Jedním ze cvičenců a později cvičitelů tu byl Miroslav Tyrš.

Právě v této době oslovil Tyrš české cvičence Schmidtova ústavu a získal je pro založení českého tělocvičného spolku. Spolu s Juliem Grégrem připravili znění stanov nově vzniklé Jednoty pražské. Stanovy byly schváleny, a tak byla do Malypetrova ústavu v Panské ulici svolána na 16. února 1862 ustavující valná hromada. Dostavilo se na ni 75 členů. Starostou byl zvolen Jindřich Fügner, místostarostou (později náčelníkem) Miroslav Tyrš.

Hlavním heslem, které razil Tyrš, bylo „Tužme se!“, Barák navrhl pozdrav „Nazdar!“, Fügner tykání a oslovování „bratře“. Josef Mánes namaloval první prapor a navrhl první kroj. Název Sokol se uvádí až od roku 1864. Před tím ne, aby neprovokoval úřady. Byl totiž převzat od černohorských revolucionářů.

Více než osmdesát let sokolové úspěšně rozvíjeli činnost. S nadsázkou se dá říci, že každý třetí byl v Československu sokolem nebo sokolkou. Jenže po komunistickém převratu v roce 1948 byli během chvíle zašlapáni do země.

Na podzim 1989 politická situace v Evropě naznačovala pád železné opony, se začali scházet bývalí sokolští činovníci. Také se začalo tajně nacvičovat na zahraniční slet do Paříže. Sokol byl tedy připraven a po obnově demokracie 17. listopadu 1989 okamžitě nastartoval svou činnost. Rychle se obnovovaly sokolské jednoty, kterých je dnes 1100. A v současné době sdružuje Sokol 160.000 členů.

Česká obec sokolská je spolkem. Její organizační struktura má tři úrovně řízení. Základní organizační jednotkou je tělocvičná jednota. Tyto jednoty jsou seskupeny do územně větších celků. Nazývají se sokolské župy a jejich 42.

Posláním ČOS je zvyšovat tělesnou zdatnost svých členů a vychovávat je k čestnému jednání v životě soukromém i veřejném, k národnostní, rasové a náboženské snášenlivosti, k demokracii a humanismu, k osobní skromnosti a ukázněnosti, k lásce k rodné zemi a úctě k duchovnímu dědictví našeho národa.

Bratry a sestry ze Sokola nelze přehlédnout na žádné akci. Mají svůj kroj, prapory, pozdrav, vlastní oslovení, vlajku ČOS i znaky.
Letošek je pro Sokol slavnostní i tím, že se znovu bude konat Všesokolský slet. V pořadí již šestnáctý. Sletové dění vyvrcholí v Praze od 1. do 6. července.

Okénko domů
Sokolská župa Východočeská – Pippichova je pobočným spolkem České obce sokolské, která je nejstarším dobrovolným, demokratickým, nezávislým a nepolitickým spolkem, sdružujícím své členy a členky bez rozdílu národnosti, náboženského vyznání, politického přesvědčení, rasy nebo jiných rozdílů. Je největší župou v rámci ČOS a sdružuje 70 Tělocvičných jednot v Pardubickém kraji. Sídlo župy je v sokolovně v Pardubicích.