Kliknutím zvětšíteAčkoliv v literatuře, filmech i učebnicích dějepisu jsou jeskynní lidé často vyobrazeni v kožešinách, ve skutečnosti se ví jen velmi málo o tom, jak se naši dávní předci oblékali, aby například přežili drsné zimy.
Aktuální objev v severoněmeckém Schöningenu je tak pro vědce velmi vzrušující, protože poprvé jim poskytl důležité indicie pro vyřešení této otázky. „Z raného období paleolitu se dochovalo jen pár důkazů, které dokládají stahování medvědí kůže pro výrobu oděvů. Proto je tento výzkum tak významný,“ sdělil ve studii zveřejněné v časopise Journal of Human Evolution její autor, doktorand na Univerzitě v Tübingenu Ivo Verheijen.
Zhruba kdy a jak se lidé v Evropě začali oblékat, ukázaly odborníkům tři sta tisíc let dochované pozůstatky jeskynního medvěda. Jedná se tak o jeden z nejstarších příkladů na světě. Archeologové nalezli na kostech tlap pravěké šelmy řezné stopy v oblasti, kde bylo velmi málo masa nebo tuku, což podle nich svědčí o tom, že nepocházely z porážky zvířete. „Naopak je zde kůže v těsné blízkosti kosti, takže při jejím stahování se zde nevyhnutelně zanechaly stopy,“ vysvětlil Verheijen pro CNN. „To svědčí o tom, že zhruba v raném paleolitu byli pravěcí Evropané schopni přežít zimu částečně díky teplým medvědím kožešinám,“ napsal badatel v prohlášení.
Kožešina se omotávala kolem těla
Jeskynní medvědi byli velcí zhruba jako současní lední medvědi. Jejich srst měla dlouhé vnější chlupy tvořící vzdušnou ochrannou vrstvu i krátké husté chlupy, které dobře izolovaly teplo. Proto byla vhodná k výrobě jednoduchého oblečení nebo lůžkovin. Podle studie se oděv bez pokročilejšího krejčovského zpracování pravděpodobně omotával kolem těla. Je však náročné zjistit, kdy přesně se začaly používat. Kožešiny, kůže a další organické materiály se totiž obvykle nedochovávají déle než sto tisíc let, což znamená, že přímých důkazů o pravěkém oblečení je málo.
„V Schöningenu jsme objevili četné pozůstatky dalších zvířat, jako jsou koně a tur s podobnými řeznými stopami v důsledku stahování kůže,“ napsal pro CNN Verheijen. Dodal však, že kůže velkých býložravců není ani při správném zpracování tak pružná, jako ta medvědí.
Oblast pravěkých lovců
Lokalita Schöningen v německém Dolním Sasku se proslavila především nálezem nejstarších dřevěných zbraní: deseti vrhacích oštěpů, které se používaly k zabíjení kořisti také zhruba před tři sta tisíci lety. Podle Iva Verheijena by zde mohla být jistá spojitost mezi lovem i výrobou oděvů. Právěcí lidé si tuto oblast nejspíš vybrali právě kvůli zabíjení obřích šelem, aby z nich mohli získat a následně využít kožešiny. „Medvědí kůže se musela stahovat krátce po smrti zvířete, jinak došlo ke ztrátě srsti, a tak se stala nepoužitelnou,“ vysvětlil v prohlášení zveřejněném na internetových stránkách Univerzity v Tübingenu.
Další indicií je podle něj i to, že na nalezišti v Schöningenu patřily všechny kosti a zuby medvědů dospělým jedincům. „Pokud se na archeologických místech najdou pozůstatky pouze dospělých zvířat, považuje se to za známku loviště,“ napsal.
Podle spoluautora studie Nicholase Conrada tato skutečnost otevírá novou perspektivu. „Objev dokazuje, že zabíjení těchto zvířat nebylo pouze pro potravu, ale bylo nezbytné pro přežití v chladu,“ sdělil v prohlášení. Dodal, že to nejspíš bylo klíčovou adaptací prvních lidí na klima na severu. Verheijen pro CNN upřesnil, že podnebí v místě nálezu před tři sta tisíci lety bylo víceméně podobné dnešnímu s výkyvem kolem dvou stupňů Celsia.
Vývoj oblékání lidstva
Objev v Německu vědce ohromil a nabídl jim nový pohled na historii oblékání lidstva. Podle CNN se dosud archeologové na základě genetické studie vší domnívali, že lidé nosili oděvy před 83 až 170 tisící lety. Dále pak kostěné nástroje nalezené na území dnešního Maroka naznačily, že předci zpracovávali zvířecí kůže před 90 až 120 tisíci lety. Posléze jehly s očky potřebné k šití složitějších vzorů oděvů se objevily zhruba před 45 tisíci lety.
3
Čtenář reportér
Cestujeme
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
