DANIEL DOSTRAŠIL, správce sboru jednoty bratrské, Ústí n. O.:
Srdce nehasnou, duet s dcerou. Pro generaci mou a mých rodičů byl Karel Gott součástí našich životů. Teprve teď nám začne chybět jeho hlas a optimismus.
HANA CHVÁTILOVÁ, ředitelka ZUŠ P. Ebena, Žamberk:
Jako malá holčička jsem nenáviděla jeho píseň „Srdce má sněhem zaváté“, protože mi při jejím poslechu zemřel milovaný kocourek. Jako teenager jsem ho přehlížela, zastiňovali ho Matuška, Černoch, Bobek a Janda. Jako dospělá jsem začala oceňovat kvalitu jeho hlasu a šíři repertoáru. A z dnešního pohledu smekám klobouk před jeho profesionalitou, noblesou, slušností a výdrží. A nejlepší píseň? Nikdo by se nemohl rozloučit lépe, než Karel Gott písní „Srdce nehasnou“.
PAVEL STRNAD, ředitel kulturního domu Na Střelnici, Králíky:
Nepatřím k posluchačům písní Karla Gotta a tak na otázku nemůžu odpovědět. Nejvíc si ho pamatuji z vystoupení na balkoně Melantrichu v r. 1989, kde zpíval hymnu s Karlem Krylem, což je vzpomínka poměrně ambivalentní. Upřímnou soustrast rodině Karla Gotta a pokoj jeho duši. A Česku trochu zklidnění, pieta má být tichá.
MAREK ŠNAJDAR, zdravotník a náčelník Spolku přátel vzduchoplavby, Letohrad:
Tak aby jste věděli: C'est la vie bum bum bum, už z hor zní zvon…
