Náklady na likvidaci odpadu rostou napříč krajem. Lhostejno, jak jednotlivé samosprávy k nakládání s komunálními odpady přistupují. Poslední týdny končícího roku ukázaly, že poplatky se ve většině velkých měst blíží k sedmi stovkám. Ani třídění, ve kterém si obyvatelé kraje nevedou vůbec špatně, nic neřeší. Alespoň pokud jde o náklady vynaložené na likvidaci komunálního odpadu. Ať už je motivace k ekologickému chování obyvatel měst a obcí jakákoliv. Konkrétní příklady ukazují, že poplatky se zvyšují jak tam, kde radnice lidem za ochotu třídit platí, tak tam, kde hrozí, že pokud třídit nebudou, město jim popelnice nevyveze. Dokud se budou odpady „likvidovat“ skládkováním nebo spalováním, zásadní změny se čekat nedají.

Podobné je to s vodou. Rovněž v případě vodného a stočného poplatky porostou. Překvapivě nejvíce platí lidé, kteří jsou zákazníky velkých nadnárodních korporací. Ani v jejich případě ekologický přístup a snahy domácností o šetření vodou zlevnění nepřinášejí. Fixní náklady, které vodárenské společnosti se zpracováním a distribucí vody mají, se úsporami nesníží. Jinými slovy, čím víc lidé ušetří, tím víc za kubík vody zaplatí.

A nejinak je tomu u plynu. Přestože někde můžou poplatky za teplo v novém roce klesnout, důvodem není pokles cen plynu, ale snížení daňové sazby.

Co s tím? Nelehká otázka, odpověď ještě těžší. Po předchozích řádcích to může vypadat jako protimluv, ale zodpovědný přístup ke třídění odpadů, úsporám vody a energií, bez ohledu na ekonomický efekt, situaci nepochybně nezhorší. A to není málo.