„Proč v Žamberku i po 31 letech od pádu komunistického režimu (1989) stále ještě narážíme na názvy ulic jako Pionýrů nebo Fučíkova? Uvízli snad žamberští radní svým myšlením ve druhé polovině 20. století? Tomu se mi snad ani nechce věřit,“ napsal pan Jíša. Starosta města Oldřich Jedlička mu odpověděl, že změnu názvu příslušných ulic ještě zatím nikdo nenavrhl, a to ani z řad občanů města, ani členů místní samosprávy.

Staré přísloví říká, že kde není žalobce, není ani soudce. Obyvatelům žamberských ulic Pionýrů a Fučíkova nepřišlo na mysl, že by na názvu svých domovských ulic měli něco měnit. A ono není divu. Za každou vzletnou myšlenkou se skrývá praktické provedení a adresy máme zakotvené na bezpočtu míst, na úřadech, v práci, na školách, v knihovnách… A tam všude by se musela změnit. Komu by se dobrovolně chtělo?