VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zajímavá výstava zve k návštěvě

Žamberk - Zajímavá výstava nazvaná Naši prezidenti bude v žamberském muzeu přístupná do 26. listopadu. Představuje deset prezidentů nejen na poštovních známkách.

5.11.2008
SDÍLEJ:

NETVOR. Zrůda a masový vrah, za kterého mnozí prvního dělnického prezidenta Gottwalda považují, zůstane i nadále čestným občanem Turnova. Přepisovat historii nikdo nechce.Foto: archiv Deníku

V ŽAMBERKU BYLA ZAHÁJENA ATRAKTIVNÍ VÝSTAVA

V žamberském muzeu byla dne 25. října slavnostně otevřena výstava Naši přezidenti. Výstavu zahájil Ing. Vladimír Chládek spolu s čestným hostem Mgr. Vladislavem Benešem, členem revizní komise Svazu českých filatelistů. Během vernisáže výstavy zazněly v podání celkem deseti žáků ZUŠ celkem tři písničky, které byly programově vybrány, aby navodily tři údobí dějin české státnosti – byla vybrána oblíbená píseň prezidenta T.G. Masaryka – „Ach synku, synku“, dále píseň z období budování socialismu z 50. let – „Jde Frantík kolem zahrádky“, hojně zpívaná během Gotwaldovské ery, koloryt doby navodily naši učinkující na okamžik i rudými šátky a na závěr zazněla píseň „Náměšť“ oslavující svobodu.
Během vernisáže výstavy se v úvodním slovu zmínil Ing, Vladimír Chládek mimo jiné o tom, kdy vznikly v Evropě první známky s portréty králů, carů a císařů a také nastínil vznik éry Československých prezidentů na známkách, na jejímž počátku stál T.G. Masaryk. Dále se zmínil o výsostném postavení prezidentů, kteří jako hlavy států smějí být podobně jako papežové, kosmonauti nebo významní sportovci na známkách ztvárňováni již za svého života. Následně představil jednotlivé prezidenty i tvůrce jejich známek, se všemi zajímavostmi, které u jednotlivých prezidentů vznik známek provázely a konečně se zmínil také o tom, že hlavy států byli a jsou zobrazováni na známkách, ale že také oni sami bývají vášnivými sběrateli poštovních známek. K významným filatelistům náležel například prezident USA Franclin Rooseveld, který byl tak nadšeným filatelistou, že když se v Bílém domě zabýval známkami, nesměl ho nikdo rušit. Rovněž britská královna Alžběta II.spravuje světově proslulou sbírku známek, založenou roku 1860 druhým synem královny Viktorie princem Alfrédem. Filatelistické sbírky královny Alžběty jsou dnes rozsáhlé a tak unikátní, že jsou často prezentovány na mezinárodních filatelistických výstavách, nechybí mezi nimi ani známka „ Modrý Mauricius“, kterou královna zapůjčila s ostatními skvosty v roce 2006 na výstavu ve Washingtonu a v letošním roce do Vídně a Prahy.


VÝSTAVA NAŠI PREZIDENTI

Pokud se chcete dozvědět mnoho nových informací o našich prezidentech , přijďte si prohlédnout expozice žamberského muzea a výstavu Naši prezidenti ve filatelii.

V žamberském muzeu byla u příležitosti oslav 90. výročí vzniku samostatné Československé republiky slavnostně otevřena výstava Naši prezidenti, jejím posláním je představit plejádu deseti prezidentů – „hlav“ státu, kteří postupně od roku 1918 zastávali v průběhu 90 let úřad vlády, přiblížit jednotlivé osobnosti především prostřednictvím filatelistických sbírek, krátkých medailonků, atraktivních fotografií i vzácných archivních dokumentů, ale také zajímavostí z jejich veřejného i soukromého života. Výstava přináší charakteristiku historického kontextu, v němž zastávali nejvyšší úřad, délku jejich setrvání v úřadu i úspěchy, kterých se jim podařilo v domací i zahraniční politice dosáhnout. Výstava má jedinečný význam také v tom, že dokladuje prostřednictvím pohlednic a dobových fotografií podoby prezidentů v různých životních etapách a názorně dokumentuje, kteří výtvarnící se zhodtili prestižního úkolu naše prezidenty portrétovat a a pro potřeby známky rytecky zpracovat.
Naše nejstarší známky s prezidentskou tamatikou vznikly v době, kdy úřad prezidenta zasával náš první prezident - T.G. Masaryk. I když se říká, že prezident je jedinou osobou, která se smí již za svého života ztvárňovat na známkách, není to tak docela pravda. Žádný takový zákon dosud meexistuje. S výjimkou prezidenta Emila Háchy měli všichni naši prezidenti svoji známku. Každý z nich však k této výsostné záležitosti přistupoval po svém. Někteří se nechali dlouho přesvědčovat, aby se portrétovat pro tyto účely vůbec nechali, jiní zas cíleně požadovali, aby na známce vypadali co nejlépe i za cenu úprav. Nejvíce známek bylo vydáno pro našeho historicky prvního prezidenta T. G. Masaryka. Známky byly k různým příležitostem, v různých hodnotách i barvách. Prezidenta T.G. Masaryka portrétoval Max Švabinský a jako rytci se odvědčili Eduard Karel, Jaroslav Goldschmidt, Karel Seizinger, Bohumil Heinz a Jindřich Schmidt.
Náš druhý prezident Edvard Beneš, prý původně své ztvárnění na poštovní známce odmítal, předlohou pro první jeho známku byla fotografie pořízená firmou Langhans, další předlohy pak zpracovali Max Švabinský a Karel Svolinský, rytcem prvních známek s podobou prezidenta Beneše byl Bohumil Heinz.
K vytvoření známky s portrétem Emila Háchy nedošlo. I když si prezident Klement Gottwald , který nadšeně přistupoval ke svému zpodobnění na známkách, vybral zkušeného malíře vynikajících kvalit jakým byl Max Švabinský, namaloval prý tak nesympatický portrét, že dílo nebylo přijato a rytec Jindřich Schmidt byl nucen vycházet z fotografie.
Prezident Antonín Zápotocký se o známku se svojí podobou příliš nezajímal. Předlohu vytvořil Albín Brunovský a Jaroslav Poš, rytecky tyto návrhy zpracoval Miloš Ondráček.
Zcela mimořádnou pozornost věnoval známkám s vlastními portréty prezident Antonín Novotný, dokonce do jejich podoby osobně zasahoval. Rytecky tyto známky zpracoval Jindřich Schmidt a později Bedřich Housa.
Prezident Ludvík Svoboda si přál být portrétován na známkách k výročí bojů o Dukle ( 1969) i ke svým 80. narozeninám ( 1975) zásadně v generálské uniformě. Jeho „generálský aršík“ navrhl Ladislav Jirka, známky na nichž byl prezident Ludvík Svoboda v civilním oblečení navrhl Jindřich Schmidt.
Ztvárnit Gustava Husáka, prvního Slováka v roli prezidenta Československé republiky, si vynutil politicky angažovaný rytec Josef Herčík. Zdařilejší ztvárnění se pak podařilo Rostislavu Vaňkovi
a rytci Ladislavu Jirkovi.
Po sametové revoluci je do úřadu prezidenta 29.12. 1989 zvolen Václav Havel. Ten dal svolení k vytvoření své známky velmi narychlo, těsně přes svojí volbou do postu prezidenta. Známku vytvořil rytec Miloš Ondráček podle fotografie.
Prezident Václav Klaus si podobu známky s vlastním portrétem mohl rozmyslet s větším soustředěním. Dlouho a důkladně si rozmýšlel každý detail. Klausova podoba se nakonec zdařila díky umění brilantního portretisty Oldřicha Kulhánka a rytce Miloše Ondráčka.
K zajímavostem, které si návštěvníci mohou dále na výstavě prohlédnout patří smuteční razítka k úmrtí TGM v roce 1937, známky věnované našemu prvnímu prezidentovi vydané v roce 1960 v USA. Dopisy ofrankované těmito známkami nebylo povoleno k nám zasílat, byly proto opatřeny nálepkou „Nepřípustné“ a vráceny zpět. Výstavní panely jsou doplněny také bankovkami, na nichž podoby prezidentů figurují – je zde stokoruna s portrétem TGM z roku 1931 i stokoruna vydaná v Anglii v roce 1943 na základě objednávky české exilové vlády v Londýně, která byla jako platidlo užívána od 1.11. 1945 do 31.5. 1953. Je zde vystavena také kopie bankovky s hodnotou 5. 000 Kč s portrétem TGM, která je dílem rytce Miloše Ondráčka a byla vytvořena podle návrhu ak. malíře Oldřicha Kulhánka.
Výstavu doplňují madaile a plakety věnované jednotlivým prezidentům, jsou vytvořeny našimi předními grafiky, sochaři a litci – F. Kupkou, J.T. Fiscerem, Bedřichem Šimonovským, Jaroslavem Heydukem, Vitanovským, Otakarem Španielem, K. Otáhalem, ak sochařem Z. Kolářským, J.V. Strakou, T.R. Duškem, L. Charvátem a J. Bejblem. Výstavě dominuje plastika MGM od žamberského rodáka ak. sochaře Josefa Kotyzy.
Nedílnou součástí výstavy je také část představující první dámy – manželky našich prezidentů. I když jejich portréty nebyly užity jako předlohy pro známky, jsou neodmyslitelnou součástí života i poslání našich prezidentů. Výstava postupně představuje paní Charlottu Masarykovou, Hanu Benešovou, Martu Gottvaldovou,Martu Zápotockou, Boženu Novotnou, Irenu Svobodovou, Věru Husákovou, Olgu Havlovou a paní Lívii Klausovou. Výstava potrvá do 26. listopadu a bude otevřena vždy v ÚT – PÁ od 9-12 a od 13-16 hodin a v SO -NE od 14 – 17 hodin.

Podle úvodního slova Ing. Vladimíra Chládka volně zpracovala Marie Otavová

5.11.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jiří Drahoš (vlevo) po postupu do 2. kola prezidentských voleb.

Věřím ve druhé kolo, píše Lucie ze Sydney

Lukáš Radil (v červeném) při úvodním utkání Karjaly se Švédskem.

S Pardubicemi slavili tituly, nyní míří na olympiádu

OBRAZEM: Sbírku podpořil koncert

Česká Třebová /FOTO/ - Kostel sv. Jakuba v České Třebové v sobotu hostil Tříkrálový koncert.

Hokej v regionu: Chrudim zvýšila náskok v čele

Východní Čechy - Krajské hokejové ligy Královéhradecka a Pardubicka pokračovaly dalším kolem.

Vylovení, odbahnění, vysušení a 4,3 promile v krvi: podívejte se na videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku v pondělí 15. ledna 2018.

Řidiči ulicí Školní půl roku neprojedou

Vysoké Mýto - Řidiči ve Vysokém Mýtě musí od pondělí až do konce června letošního roku počítat s uzavírkou. Ta se dotýká provozu na místní komunikaci v ulici Školní v úseku od křižovatky s ulicí Rokycanova po ulici Mládežnická.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT
>