Své putování po třinácti zastaveních vedoucích na Andrlův chlum doprovodili od půl osmé večerní čtením a zpěvem písní, aby si tak připomněli Kristovu smrt na kříži. Podobně tomu bylo i v řadě dalších farností.

Na nedělní Boží hod velikonoční připravila ústecká římskokatolická farnost slavnost zmrtvýchvstání Páně. Ta začala ještě před východem slunce na starém hřbitově za kostelem Nanebevzetí Panny Marie svěcením ohně a zapálením velikonoční svíce – paškálu. Následovala bohoslužba v kostele, který osvětlovaly pouze hořící svíčky v rukou věřících, ti ve velkém počtu zaplnili jeho loď.

Zatímco pro křesťany jsou Velikonoce vyvrcholením církevního roku, pro „nevěřící“ jsou tyto svátky spojeny především s lidovými zvyky a koledou. A tak včera vyrazili malí i velcí koledníci s pomlázkami za dívkami a ženami, aby je opět po roce „vymrskali“ a popřáli jim při tomto poněkud pohanském obřadu zdraví a plodnost. Ti menší si odnášeli odměnou malovaná vajíčka a sladkosti, ti větší také už tradičně připíjeli na zdraví a někteří si nakonec domů, také už tradičně, přinesli „opičku“. I to však k Velikonocím patří.