Jak si připomínají ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista jednotlivé církve v orlickoústeckém regionu? Převažují tradice, nebo se věřící pokouší pojmout svátky, jež jsou také symbolem přicházejícího jara, jiným způsobem?

Pro římskokatolické duchovní v královéhradecké diecézi začaly letos Velikonoce v podstatě s dvoudenním předstihem. V katedrále sv. Ducha se totiž při tradiční Misse chrismatis loučili s biskupem Dominikem Dukou, jenž se co nevidět ujme arcibiskupského úřadu. Mezi přítomnými nechyběli ani kněží z Orlickoústecka.

Slavnostní mši, která se místo čtvrtku konala už v úterý a celebroval ji právě odcházející hradecký biskup, byl přítomen například populární lanškrounský duchovní Zbigniew Czendlik. Jaké byly jeho dojmy? „Úterní mše, která se normálně slouží na Zelený čtvrtek, byla takový velikonoční předkrm. Mám poměrně hodně práce, dříve jsem byl raději se svými farníky a do Hradce nejezdil. Posun mi letos hodně ulehčil situaci, po dlouhé době jsem zase mohl být na zahájení Velikonoc v katedrále! Tolik kněží najednou na jedné mši jsem ještě nikdy nezažil,“ svěřil se včera Deníku farář.

Velikonoce proběhnou v Lanškrouně podle osvědčeného scénáře. A Zbigniew Czendlik se na několikadenní shon těší, když říká: „ V sobotu máme tradičně vigilii Vzkříšení. Velikonoce budu prožívat v klidu a míru. Když maratonec běží, má život v poklusu jako hobby. A tak je to pro nás s velikonočními i vánočními svátky. Vypadá to, že jsme v poklusu, ale naplňuje nás to.“

Kukuczka: národní zvyky mám rád

Napilno mají od Zeleného čtvrtku také manželé Erwin a Lidmila Kukuczkovi, kazatelé Církve československé husitské. Zatímco včera se konaly bohuslužby v Ústí nad Orlicí a České Třebové, v Žamberku proběhne pobožnost dnes od osmnácti hodin a v neděli od 9.15. Na Bílou sobotu se sejdou od čtrnácti hodin věřící v Chocni a České Třebové, o den později pak v České Třebové od devíti hodin a opět v Ústí nad Orlicí, a to ve čtrnáct hodin. V Nekoři se bude konat pondělní velikonoční bohoslužba už v osm hodin ráno.

Erwin Kukuczka při svých velikonočních kázáních nejvíce upozorňuje na klíčové události podle Písma. Mezi ně patří nejprve poslední Ježíšova večeře a mytí nohou jeho učedníků, jež symbolicky vyjadřuje, že by si lidé měli vzájemně sloužit. „Na Velký pátek si připomínáme ukřižování, Hod Boží velikonoční je radostnou událostí, že Pán Ježíš zůstává vzkříšen mezi námi,“ doplňuje husitský kazatel, který ale neláme hůl ani nad lidovou tváří Velikonoc. „Těší mne, když se na vesnicích udržují tradice a někde je dokonce obnovují. Musíme být hrdí na své národní zvyky, nepapouškovat. Jako křesťan ale dávám důraz na kostel, čtení z Písma. Ale národní zvyky mám rád,“ podotýká Erwin Kukuczka.

Čeští bratři zvou na židovský seder

Bourat zažité scénáře se naopak rozhodla ústecká jednota bratrská. Už podruhé zde Velikonoce proběhnou na „židovský“ způsob. Pokud si chcete třeba zazpívat Hevenu šalom alejchem, stačí na Bílou sobotu přijít v pět odpoledne do budovy sboru. A co víc, zažijete tradiční velikonoční sederovou večeři. „Jde o obřad, který je sice spojený s konzumací pokrmů, ale jeho hlavním účelem je připomínka odchodu Židů z egyptského otroctví,“ vysvětluje smysl setkání, jež má přesně daná pravidla, pastor Daniel Dostrašil. Jídelníček budou tvořit hořké byliny, symbol utrpení v Egyptě, dále maso, jako připomínka beránka, a také velikonoční vajíčko. Podávat se podle zvyku bude víno.

JAN POKORNÝ