Triarius do Kostelce přivezl nové, v lednu premiérované, představení podle novely Jana Procházky Kočár do Vídně, dle které vznikl také slavný film Karla Kachyni. Už od zařazení do programu vzbuzoval zájem – především proto, že na provedení bylo nutné si rezervovat lístky, jelikož do sálu mohlo být vpuštěno maximálně 42 diváků. Také proto byl Kočár do Vídně v programu zařazen dvakrát, aby ho mohlo vidět alespoň 84 lidí.

Velká konkurence

V programu vedle tohoto triariovského představení figurovalo dalších jedenáct her, konkurence to byla tedy značná. Na festivalu se představil například DS Jiráskova divadla z Hronova se Třemi sestrami, domácí soubor Na Tahu se hrou Petra Strnada Srdeční záležitost, pardubické divadlo Exil se hrou Maryša, Lenka Janyšová se svými svěřenci z Ústí nad Orlicí s Šakalími léty, Studio divadla Drak z Hradce Králové s adaptací Shakespearova Večeru tříkrálového nebo DS Temno z Týniště nad Orlicí se slavnou Drábkovou hrou Koule. V porotě zasedli Jan Císař, Alexandr Gregar, Nina Martínková, Jaromír Vosecký a Michal Zahálka. Letos v ní chyběl František Laurin, který se omluvil ze zdravotních důvodů.
„Když jsme jeli letos do Kostelce, měli jsme trochu strach. Jednak jsme poprvé jeli se čtrnáctitunovým autem, protože Kočár do Vídně je naše první inscenace, která se už prostě do malého auta nevejde. A potom jsme se báli toho, co udělá naše zařazení do jiného prostoru, než kde se koná přehlídka normálně," říká Josef Jan Kopecký, který má Kočár do Vídně na svědomí.
Inscenace se totiž nehrála, tak jako všechna ostatní představení, v Divadle J. K. Tyla, ale v kině Luník.

Doporučení do Volyně

„My dlouho stavíme scénu, to byl první důvod, navíc potřebujeme skutečně velký hrací prostor, protože diváci nesedí v hledišti, ale na jevišti," vysvětluje Kopecký, proč právě v kině. „Stavěli jsme už o den dřív, protože jsme také chtěli vyzkoušet, co udělá s našimi kolečky na scéně koberec, který v kině normálně leží. Přestože jsme vše ozkoušeli, nakonec nás právě on trochu zradil, protože se zátěží se choval jinak, než jak jsme předpokládali. Nicméně jsme odehráli, a to je hlavní," dodává.
„Červený Kostelec, místní soubor, atmosféru, porotu, to všechno máme moc rádi a vždycky se sem znovu rádi vracíme. A když si můžeme odvézt i ceny za naše hry, je to radost dvojnásobná," říká Kopecký. Triarius si z této přehlídky odvezl cenu za režii, za scénu, za světelný design (vše Kopecký), dále cenu za hudbu pro Jana Fikejze, cenu za herecký výkon Terezy Vodochodské i Aleše Dvořáka, čestné uznání za herecký výkon Karla Peška, cenu za inscenaci a doporučení na celostátní přehlídku Divadelní Piknik Volyně 2014. 

Čestná uznání a cena za režii pro Veselé zrcadlo

Ústí n. O. – Soubor gymnázia Veselé zrcadlo v Červeném Kostelci hrál Šakalí léta. „Přijetí bylo neuvěřitelné, mladí měli pět potlesků. Porota nás chválila. Nicméně jsme nedostali doporučení dál, což nás mrzelo," říká režisérka Lenka Janyšová. Přesto vydařené představení s živou muzikou nevyšlo naprázdno. „Dostali jsme čestné uznání za zpracování inscenace, další dvě za herecké výkony a cenu za režii inscenace," dodává s tím, že soubor si Šakalí léta zahraje v Praze v Činoherním klubu, a to 13. dubna. (miš)